Jan Cinert (Pondělí 12. dubna 2010)

Pokusím se přidat další pevné záchytné body pro úvahy o prvních pražských kostelech.
1. Křesťanské misie. Představa o možném působení iroskotských misií u nás podle příkladu Bavorska je opět staršího data. Souvisí s tím teorie o možných dřevěných kostelech, předcházejících nalezené zbytky kamenných kostelů. Žádné známky přítomnosti misionářů v Čechách nejsou, ani nic co by mohlo být považováno za stopu dřevěného kostela. Naopak vše co víme ukazuje, že všechna knížata až do Boleslava I. stavěla pouze jeden kostel. Navíc v závislosti na politické situaci a nákladnost kostela byla odrazem ekonomické situace. Vlastní snaha o šíření křesťanství v tom není prioritní. Kníže se kostelem v prvé řadě reprezentoval a demonstroval své přiklonění k principům křesťanské civilizace a všemu co s tím bylo spojeno i z hlediska politického. Takový kostel pak musel být kamenný, aby takto působil, dřevěné by mohli stavět pouze misionáři na své náklady a pro svojí potřebu.
2. Pohanské svatyně. Na každém hradišti byla pohanská svatyně, určoval se zde čas, vykonávaly obřady spojené s astrálními a přírodními principy a výkon práva. Umístění svatyně nedaleko brány bylo velmi pravděpodobně prvotním principem, a proto také jsou první kostely stavěné na místech svatyň takto umístěny. Vždy však na akropoli hradiště, kde také kníže sídlil.
3. Žiži. Polyfunkčnost svatyně na hradišti neumožňuje představu o jejím zasvěcení pouze jednomu principu. To by potom muselo být vždy svatyň několik. Nelze však zároveň vyloučit, že v rámci sídliště jich skutečně bylo více a se specifickým posláním, jako v rozvinutých městech římské doby. Žiži je z Ciza etymologicky neodvoditelné a je to nejspíše pozdější žvatlavá úprava kořene Ži-. Ten je ale již zkrácený, a tak je možné vymýšlet různé varianty jeho původního širšího znění. Ž- může být také změkčené g- a toho je obdobou i k- a ch- v jiných slovech s prapůvodním stejným významem.