Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Sobota 2. března 2019)
S radiokarbonovým datováním jsou to obvyklé potíže. U některých pohřbů v bazilice sv. Jiří také vyšla data až o století starší. Z hlavy si to teď ale nevybavím přesněji.
Historici stanovili Bořivojovo úmrtí podle chybného překladu události k roku 890 v Reginově kronice: ...Arnulf postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství českých (regnum boemensis), kteří až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa..., jako by tam bylo "vévodství Čechů" (regnum Boemorum). Podle teorie ze století páry, totiž že Přemyslovci vládli "kmeni Čechů", byla zpráva přetvořena na zprávu o úmrtí knížete Bořivoje před rokem 890. Takže z toho ono notoricky a ochotně opakované, že Bořivoj zemřel v letech 888-890. Od tohoto pak odpočtem legendárního věku dožití 36 let, jak známo ale zkráceného o 7 roků, vzniklo datum narození 852-4. Opravdu k Bořivojovi je jen Kosmův údaj o jeho "pokřtění v roce 894. Podle nejpřesnější metody Gustafsonovy se jedinec z K1 (Bořivoj) dožil 40,8 ±4,3 roku.
Při vší úctě, představy J. Cibulky byly už od počátku nepřijatelné, protože se nenašly základy jím předpokládaného vnitřního ochozu a kdyby byly, tak v místě hrobů K1 a K2. Podle opracování kamemů nemůže být vnitřní prstenec apsidy mladší než vnější. Dále, jak uvádí J. Frolík v CP 3, vnitřní prstenec, tedy apsida Bořivojovy rotundy, má na vnějším líci spáry pečlivě zatřené a naopak vnější prstenec, tedy apsida Boleslavovy rotundy vnitřní líc neupravený. Takže nejprve byl s jistotou postaven vnitřní prstenec a pak přilehlý vnější s neupraveným vnitřním lícem.
Podle hloubky dna K1 a Václavova hrobu vychází jedna stopa na tělo a zásyp jeden loket, takže celková hloubka ideálně asi 90 cm od podlahy. V obou případech je jistota kvůli dochování původních podlah. V kostelech bylo nutné to dodržet, aby bioplyny z rozkladu nepronikaly do vnitřku kostela. Podobné hloubky jsou i u vnějších pohřbů, ale obvykle není jistota o úrovni původního terénu a ani o výšce navršeného rovu. Co se ukazuje jako dále jisté, je menší velikost vydřevěné jámy u K1 oproti venkovním soudobým jamám. To je dáno šetřením místa v kostelech. Takže další podpůrný argument, že pohřeb K1 byl uskutečněn do již stojícím kostela a jedná se o Bořivoje.
Historici stanovili Bořivojovo úmrtí podle chybného překladu události k roku 890 v Reginově kronice: ...Arnulf postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství českých (regnum boemensis), kteří až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa..., jako by tam bylo "vévodství Čechů" (regnum Boemorum). Podle teorie ze století páry, totiž že Přemyslovci vládli "kmeni Čechů", byla zpráva přetvořena na zprávu o úmrtí knížete Bořivoje před rokem 890. Takže z toho ono notoricky a ochotně opakované, že Bořivoj zemřel v letech 888-890. Od tohoto pak odpočtem legendárního věku dožití 36 let, jak známo ale zkráceného o 7 roků, vzniklo datum narození 852-4. Opravdu k Bořivojovi je jen Kosmův údaj o jeho "pokřtění v roce 894. Podle nejpřesnější metody Gustafsonovy se jedinec z K1 (Bořivoj) dožil 40,8 ±4,3 roku.
Při vší úctě, představy J. Cibulky byly už od počátku nepřijatelné, protože se nenašly základy jím předpokládaného vnitřního ochozu a kdyby byly, tak v místě hrobů K1 a K2. Podle opracování kamemů nemůže být vnitřní prstenec apsidy mladší než vnější. Dále, jak uvádí J. Frolík v CP 3, vnitřní prstenec, tedy apsida Bořivojovy rotundy, má na vnějším líci spáry pečlivě zatřené a naopak vnější prstenec, tedy apsida Boleslavovy rotundy vnitřní líc neupravený. Takže nejprve byl s jistotou postaven vnitřní prstenec a pak přilehlý vnější s neupraveným vnitřním lícem.
Podle hloubky dna K1 a Václavova hrobu vychází jedna stopa na tělo a zásyp jeden loket, takže celková hloubka ideálně asi 90 cm od podlahy. V obou případech je jistota kvůli dochování původních podlah. V kostelech bylo nutné to dodržet, aby bioplyny z rozkladu nepronikaly do vnitřku kostela. Podobné hloubky jsou i u vnějších pohřbů, ale obvykle není jistota o úrovni původního terénu a ani o výšce navršeného rovu. Co se ukazuje jako dále jisté, je menší velikost vydřevěné jámy u K1 oproti venkovním soudobým jamám. To je dáno šetřením místa v kostelech. Takže další podpůrný argument, že pohřeb K1 byl uskutečněn do již stojícím kostela a jedná se o Bořivoje.
