Zdenek (Pondělí 14. ledna 2019)
No já tak bájil.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.
Ale na úpatí Petřína byla odkryta řada pecí na železnou rudu, geolog Jan Zavřel v knize Pražský vrch Petřín uvádí, že "původ velké části rud lze hledat na petřínském vrchu. V horizontu železitých pískovců z báze křídového útvaru se vyvinuly samostatné čočky rezavých a červenofialových rud, které byly v minulosti předmětem sběru a těžby."
Vody vytékající z tzv. Železité štoly a jiných vytvořily takřka čistý limonit, tedy železnou rudu, hnědel.
V okolí Nebozízku a na smíchovské stráni se zas hledalo a dobývalo uhlí, až do poloviny 19. století, ještě je tam zřejmě štola plná narubaného uhlí, které kvůli majetkovým sporům byla zazděna. Prapůvodně byly jistě tyto hornihy i na povrchu, resp. ve výplavovéjm kuželku kopce.
Z petřínské stráně sjížděly dolů desky a lavice stavebního kamene, což bylo velmi vítané, protože nebylo nutno ho vylamovat. Z nich byl údajně postaven Juditin most. Pod restaurantem Petřínské terasy je starý lom s výchozem magmatitu, tedy sopečné horniny, malých lomů je tam víc. Dá se předpokládat, že sjíždění stavebního kamene se napomáhalo, přinejmenším se odebíraly sesunuté horniny, čímž se hořejšek podemílal, i malé lomy mohly mít tento efekt. Výplavový kužel petřínské stráně obsahoval asi různé jiné horniny, jistě tu byly i cihelny, jako v malostranskm údolí.
Ten obří "výkus" Petřína v oblasti Seminářské zahrady je připisován k období holocénu, tedy po poslední době ledové, 9,7 tisíc let př.n.l. dopředu, osobně si myslím, že lidská činnost měla na celkovém efektu velký podíl, kameninva a jílu bylo potřeba v Praze velké množství, nejen pro budovy, most, ale pro různé navážky. Hlušina při hledání žil byla taky odplavována či zužitkována. Zřejmě tu železo vyráběli už Keltové.

Kniha HAJDY NA HRAD