Jan Cinert (Sobota 4. srpna 2018)

Franta: Při vší úctě, výklad R. Raichla je už trochu vousatý, sice stár pár let, ale funkčně ve výslužbě. Je to o koukání za obzor a v delším časovém období, neboť kostely nebyly stavěny najednou.

Vnímání směrů na Libušín a Tetín se týká Prahy, šárecké hradisko už bylo zaniklé. Tetín vznikl na počátku 10. století, Libušín někdy kolem poloviny 10. století. Vzdálenost mezi pražskou západní hradbou a předhradím šáreckého hradiska je 30 honů (stadií), jak celkem přesně uvedl Kosmas v Libušině věštění, že sláva Prahy hvězd se bude dotýkat. Solná stezka do Halle je ta na Libušín.

ZH: Už jste mne tu jednou opravoval, s tím mým "in media urbem", nevím proč to mám tak v hlavě zažité, snad na potřetí to už trefím. :-)

Hradčany byly až gotickým purkrabským městem. V Kosmově době byl tento prostor součástí civitas pragensis (města pražského) a jak již popsal ibn Jakůb, nad ním se tyčila tvrz (samostatně opevněný Pražský hrad).

Hrob "bojovníka", dnes módně vykládaného jako "vikinga", nemohl být pod mohylou. Pochází z 2. poloviny 9. století, kdy pohřbívání pod mohylami končilo, ale hlavně Praha nenáleží do oblastí, kde druhá základní slovanská osídlovací vlna prováděla takové pohřby. To bylo ve východních Čechách, jižních a jihozápadních.