Franta (Úterý 31. července 2018)

Jan Cinert: To, co jsem napsal změně z vysoké na nízký Měsíc samozřejmě moc smysl nedává, ale:
Azimuty západu Měsíce při severním nízkém a severním vysokém lunovratu jsou pro zeměpisnou šířku Prahy 300° a 318°. Mezi těmito azimuty se nachází vrchol hory Kubačka - na obzoru severně od Kletečné. Měsíc by měl tedy zapadat v obzorovém okně 10° jižně a severně od Kubačky. Tedy v okolí míst, kde zapadá Slunce o letním slunovratu. Výskyt Slunce nad horou Kletečná (jižně od této pozice) by mohl sloužit k určení času letního slunovratu - rozpůlení počtů dnů, za který se Slunce vrátí na stejné místo nad Kletečnou.A podle lunovratů by mohli sledovat za jak dlouho uplyne 18,6 roku.
Tuším, že Jiří Waldhauser je autorem výroku, že obzorový kalendář jde v Česku zřídit téměř všude. V tomto případě by to měli naservírované celkem luxusně.

Zapadalo by to k tomu skákání? Podobná pověst je i o hoře Bořeň - tam tedy dolu skočila Krokova žena Bořena