Franta (Úterý 31. července 2018)

Ta kniha se dost obšírně věnuje i "keltským svátkům" a její závěr ohledně nich je dost skeptický. Pozorované polohy Slunce dávají do časového kontextu s těmi svátky, ale jejich pohled na věc je až tak skeptický, jestli Keltové vebec něco takové slavili a když tak jen některý a třeba jen v Irsku. Takže rozhodně nijak nepodléhají keltománii, z tohoto pohledu to lze asi hodnotit kladně.

Třeba uvádějí:
"... se někteří domnívají, že lidové zvyky jako jako například "Dušičky" nebo "Čarodějnice" jsou keltského původu. Takové tvrzení je však velmi problematické až mylné. O keltských svátcích nevíme téměř nic, nemáme téměř žádné prameny, a vše, co se onich dnes píše, je konstrukcí posledních několika století."

V podstatě konstatují, že:
1. je možné pozorovat východy i západy Slunce u příležitosti tří svátků, že by je obyvatelé mohli slavit a hradiště by mohlo být observatoř
2. nelze vyloučit, že obyvatelé pozorovali celkový pohyb Slunce, což jim pomáhalo s vnímáním času v průběhu roku, ale východům a západů v daných období nevěnovali zvláštní pozornost
3.slavili jiné svátky, pokud vůbec nějaké slavili
4 hradiště nebyla observatoř a podobnost s východy a západy Slunce v průběhu roku za horami Českého středohoří je čistě náhodná

Ani jednu z možností nelze zcela potvrdit ani vyvrátit, ale s ohledem na uvedené skutečnosti by možnost číslo 1 mohla být reálná


Spíš to vypadá tak, že se o hradiště nikdo moc nezajímal, tak že udělali první krok. Uvádějí zřejmě zcela vyčerpávající souhrn pověstí o místě, nejspíš misto téměř zcela chybějích archeologických nálezů, uvádějí výčet depotů a archeologických nálezů v okolí a na okolních horách

Moje poznámka:
Když spojíme na mapě místa se souřadnicemi
N 50°5.41457', E 14°24.00575' (Žiži?)
a
N 50°33.16167', E 13°29.38718' (Johennesfeuerberg - Jánský vrch v Krušných horách)
prochází ta spojnice v azimutu 309° blízko menhiru u Klobuk
Co si myslet o souvztažnosti těchto tří míst?

Jan Cinert: A kdy už bude kniha?