Jan Cinert (Pondělí 30. července 2018)

Samozřejmě se to tu zase rozjelo zrovna, když nejsem na svém počítači.

Orientaci rotundy na Pohansku jsem před časem pečlivě posoudil sesazováním plánků, map a leteckých snímků. Podle toho výsledek, že autor výzkumu dlouhodobě pracuje s chybným určením severu podle katastrální mapy. To se týká i předchozích popisů nálezů na Pohansku. Ale to jste si mezitím vyjasnili, navíc, jak jsem před časem zjistil, není v tom J. Macháček ojedinělým publikujícím archeologem.

Hrádek u Libochovan není dosud jasně datován. Podle mne nemůže být Canburgem, protože opevnění tvoří 1/3 obvodu. Hradsko u Mšena bylo nutné opevnit jen na úzké přístupové šíji. Hrádek je tedy asi už hradiskem doby bronzové. Vysvětlení, že se jedná o spíše hlavně sakrální prostor, je obvyklé při nejasnostech u objasnění funkce podle hmotných nálezů. Stejně se u předmětů nejasného smyslu uvádí, že měly patrně kultovní účel. Frantou zmíněný popis nového výzkumu mne osobně tedy nijak nenadchl.

S Hrádkem je spojena pověst o třech sestrách (třech zimních lunacích), které po odmítnutí pánem na Kamýku, společně skočily z "akropole" hradiska zvaném Tříkřížový vrch do Labe. Je to obvyklý skok zhrzených dívek západním směrem do vodoteče pod strmou skálou. Tedy západy měsíce za podzimní rovnodennosti, kdy se rozcházejí dráhy Slunce a Měsíce.

Dlouho jsem tu nepsal, že s keltským bohem Cernunnem je to zase jinak. Opravdu, po delším úsilí se mi podařilo základy mýtů konečně správněji systematizovat. Podle toho je Cernunnos hérojem kalendářního roku počítaného podle 30denních měsíců, takže blízkým původně uváděnému hérojovi solárního roKU. Omlouvám se, ale o tom se tady více rozepíšu po opravě článků na mých webových stránkách a až budu v lepší kondici.