ZH (Neděle 11. dubna 2010)

Přemýšlím o tom, zda kostelem Panny Marie mohla být rotunda. Říká se, že rotundy byly stavěny na paměť mučednické smrti nebo zázračných činů světců. Moc toho nevím o Velké Moravě, automaticky jsem počítal s tím, že Bořivojovým kostelem mohla být rotunda podle těch moravských. Ale biskupským kostelem Metoděje byla nejspíš bazilika (byly-li jeho sídlem Mikulčice, pak dokonce trojlodní, jestli dobře chápu časové posloupnosti). Pak by záleželo nejspíš na Metodějovi, co Bořivojovi kázal postavit, spíš bych si tipnul podélnou stavbu. Nicméně ta kaple na baště nebyla na samém hradě.
Uvažuje se o tzv. kostele sv. Bartoloměje před Zlatou bránou, ten ale moc nesedí umístěním.
Mně by se nejlépe líbilo, kdyby kostelem Panny Marie byla kaple sv. Mořice, pokládaná za biskupskou kapli. O té jsem se ovšem nedozvěděl nic, než že zřejmě stála v nynějším půdorysu již před založením baziliky, tj. před r. 1060. Jak a kdy přišla ke svému patrociniu, bohužel nevím. Sedí si ale krásně uprostřed hradu na možná nejvyšším místě (archeologové tvrdí, že Žiži bylo právě na místě pozdějšího biskupství, což se mi ovšem zas tak úplně nezdá při pohledu na obrazy 3. nádvoří z 19. století, kdy se terén zdvihá od proboštství směrem ke Zlaté bráně). A krásně by odpovídala i níže uvedenému místu vítání Břetislava Kosmou. No, ale žádnou konkrétnější indicii nemám.
Pakliže by malá rotunda nebyla Bořivojova, byla by Václavova, prostřední by patřila k hypotetické přestavbě po zřízení biskupství 973 (za Dětmara nebo Vojtěcha) a největší by zůstala Šebířova.