J. Čihák (Neděle 11. dubna 2010)
Doklad není, ale budu se držet Vavřinecké legendy. Změna zasvěcení Spytihněvova kostela Na Baště nemusela být nápadem Vratislavovým. Možná jednal pod vlivem Ludmily a Drahomíry. Ženy se nedokázaly smířit s tím, že by po zboření Bořivojovy rotundy Panny Marie přišly o svou ochránkyni. Sv.Vavřinec nebyl pro Vratislava důležitým světcem a tak kostel Na Baště svěřil pod ochranu Panny Marie. Ale to jsou jenom úvahy. Později byl na pohanském Petříně postaven kostel sv.Vavřince. Zasvěcení prý doporučil Vojtěch. Možná si vzpomněl na kostel knížete Spytihněva.
Kostel na Baště měl dvě fáze. Tvrdí se, že starší kostel postavil Bořivoj a nechal ho zasvětit Panně Marii. Po mladším kostele se zachovaly zbytky kvádříkového zdiva a proto jeho postavení datují do 12. století. To se mi nezdá. Chronologie pana Cinerta je odlišná. Není však jednoduché připustit si, že někdo už před Bořivojem postavil na Opyši zděný kostelík (Na Baště), ale možné to je. Byly vysloveny domněnky, že Pražský hrad vznikl už v 1. pol. 9. století. Bořivoj ho získal, opravil a postavil rotundu Panny Marie.
Kostel na Baště měl dvě fáze. Tvrdí se, že starší kostel postavil Bořivoj a nechal ho zasvětit Panně Marii. Po mladším kostele se zachovaly zbytky kvádříkového zdiva a proto jeho postavení datují do 12. století. To se mi nezdá. Chronologie pana Cinerta je odlišná. Není však jednoduché připustit si, že někdo už před Bořivojem postavil na Opyši zděný kostelík (Na Baště), ale možné to je. Byly vysloveny domněnky, že Pražský hrad vznikl už v 1. pol. 9. století. Bořivoj ho získal, opravil a postavil rotundu Panny Marie.

Kniha HAJDY NA HRAD