Jan Cinert (Čtvrtek 5. dubna 2018)

Jedná se o starověký způsob zdění, vnější pláště zdi jsou s opracovanými líci a vnitřek vylit tzv. litým zdivem, to je do malty vkládanými kamennými úštěpky. Taková nazkrz neprovázaná zeď nemá stabilitu jako vyvázaná v celé tloušťce, jako např. cihlová. Proto se takové kamenné zdi musely dělat širší.

Ano, původce je Borkovský s názorem, že se jedná o Bořivojův kostel P. Marie a zároveň Spytihněvův kostel P. Marie. Nemohl tušit, že ani nejde, aby byl kostel zasvěcený P. Marii, ale musí být zasvěcen některému mariánskému svátku. Takže mu ani nedošlo, že se nejedná o jeden legendární kostel P. Marie na Hradě, ale o dva kostely na Hradě.

Tumba není natočena, to je na odkazovaném obrázku špatně. Její západní a východní zdi jsou kolmé na osu kostela. Levá je šikmo a byla tak zřejmě zrcadlově i pravá nedochovaná. Smysl je jasný, oba pohřbení měli hledět směrem na oltář v apsidě.

Zakrytí kamennýni deskami vychází zcela samozřejmě, tak se to dělalo, jenže právě při zakrytí jednoho hrobu. Tady se to dle mne nějak nedomyslelo a až po vytvoření tumby došlo k zakrytí fošnami. Ty zase nemohly dostatečně zakrýt tlející tělo, takže se vytvořila menší hrobka a tělo dostatečně zakryto. Venkovní hroby bylo nutné chránit před zvěří, ale kostelní kvůli zápachu z tlejících těl. Už jsem zmínil, že u s jistotou odměřitelných zásypů v K1 a Václavově byla výška zásypu 1 loket (59,2 cm).

Dřevěná zvonice byla vedle jižně, tak se tehdy běžně stavěly. Zvony nebyly původně v kostelních věžích.