ZH (Neděle 11. dubna 2010)

Koukám, že jsme psali současně, já to své pak ještě doplnil.

Je to dobré. Ale: Je nějaký doklad, že by měl být nějaký hradní kostel zasvěcen sv. Vavřinci?

Nezdá se mi, že by se ona průjezdová kaple měla jmenovat, zejm. v pozdější době, po P. Marii, protože to neodpovídá těm několika zmínkám, které o kostelu P. Marie jsou (kanovník Kosmas k r. 1092: „A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci“) – ta drobná kaple stála 80 metrů od tehdejší brány, vně hradu někde mezi příkopy, přitom již čerstvě stála velkolepá bazilika blízko místa, kde by asi (podle mé představy) k uvítání došlo – předpokládám, že nevítali nastávajícího panovníka někde na padacích mostech před hradem.

Já mám představu, že Kosmas musel Žiži znát na vlastní oči, tak to na mě působí. Taky si říkám, že Žiži nemuselo být nutně skálou, ale mohlo být i umělým návrším. Z Hradu bylo totiž vidět všude, kam bylo potřeba, ale do Bubenče špatně, protože prostor za Jelením příkopem je stejně vysoko jako dnešní akropole, a pokud přírodní skála nebyla dost vysoká, mohli třeba už kdysi v pravěku nějaký násep udělat. Každopádně si myslím, že Spytihněv by pozorovací místo zbytečně nelikvidoval, stačilo ho přece "přetřít na růžovo".