Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Neděle 11. dubna 2010)
Zkoušel jsem se (po x-té) zorientovat v rodokmenu prvních Přemyslovců, ale přesvědčil jsem se opět, že to opravdu není nic pro mě, tak se omlouvám. Je tam příliš mnoho neznámých a všechny konstrukce (vymykající se středověkým pramenům) a data (konsensuální i alternativní) mi připadají býti jen hypotézami postavenými na vodě a některé se mi zdají příliš odvážné.
Neodvažuji se udělat si vlastní názor.
Při pohledu na raně středověký Wawel mě překvapuje, kolik tam bylo roztroušeno kostelů vedle sebe, mj. 4 rotundy).
V oblasti dnešní Svatováclavské kaple lze při dobré vůli spatřovat jako matrjošku tři rotundy, jejichž fragmenty zdiva se zachovaly nebo byly vyfotografovány. Pak je ona kaple v průjezdu, Jiří, pak Vojtěch, Mořic a tzv. Bartoloměj z pozdější doby a snad kaple P. Marie v Jiřském klášteře (dle arch. výzkumu původně dřevěná, kamenná až po 1142).
Bořivoj dle Kristiánovy legendy postavil kostel Panny Marie, jeho syn Spytihněv I. taky kostel Panny Marie a též kostel sv. Petra (dle Crescente fide christiana), neuvedeno ovšem kde. Kaple Panny Marie je dnes v ose východního chóru katedrály; jestli se nemýlím, tato oblast nebyla archeologicky zkoumána, kdo ví, co v půdorysu staré části katedrály ještě stálo a skrývá se tam nebo bylo zničeno. A třeba i jinde pod budovami v areálu. A kdo ví, kde vlastně Spytihněv I. stavěl, co když dole ve městě.
Co se linií týče, věřím těm našim dvěma (Čihákova jeruzalémská a Homolova staroboleslavská ;-)) a ještě té přesně západovýchodní mezi malostr. mosteckými věžemi a Prašnou bránou v ose jakési románské Královské cesty. Lákavý trojúhelník je Vít – Petr na Poříčí a Petr-Pavel na Vyšehradě, to ale nevychází přesně, ani když se manipuluje s umístěním vrcholu trojúhelníku v rámci Vyšehradu. Pořád nevím, jestli s převýšením terénu při východech Slunce je třeba počítat, nebo ne. Zdá se, že alespoň na přelomu 11. a 12. st. měli netušené astronomické a geodetické znalosti (asi díky Arabům). Asi záleží na době, konkrétních lidech a účelu.
Zajímavý je (možná) rovnostranný trojúhelník mezi oltáři obou chórů baziliky sv. Víta a oltářem sv. Bartoloměje, navíc s téměř severojižní osou. To ale musím ověřit, až vyjde (co nevidět) Archeologický atlas Pražského hradu, kde by to mělo být konečně pořádně zaměřeno (alespoň to, co je dnes zaměřitelné); kdo se v tomhle vrtal, ví, že si nikdy nikdo s přesností plánků a jejich fotoreprodukcemi hlavu nelámal (nenašel jsem dva proporčně stejné půdorysy katedrály, o předchozích stavbách nemluvě, a ještě to bylo často zkresleno šikmými záběry fotoaparátů na ev. nerovnou, pomačkanou předlohu.
Neodvažuji se udělat si vlastní názor.
Při pohledu na raně středověký Wawel mě překvapuje, kolik tam bylo roztroušeno kostelů vedle sebe, mj. 4 rotundy).
V oblasti dnešní Svatováclavské kaple lze při dobré vůli spatřovat jako matrjošku tři rotundy, jejichž fragmenty zdiva se zachovaly nebo byly vyfotografovány. Pak je ona kaple v průjezdu, Jiří, pak Vojtěch, Mořic a tzv. Bartoloměj z pozdější doby a snad kaple P. Marie v Jiřském klášteře (dle arch. výzkumu původně dřevěná, kamenná až po 1142).
Bořivoj dle Kristiánovy legendy postavil kostel Panny Marie, jeho syn Spytihněv I. taky kostel Panny Marie a též kostel sv. Petra (dle Crescente fide christiana), neuvedeno ovšem kde. Kaple Panny Marie je dnes v ose východního chóru katedrály; jestli se nemýlím, tato oblast nebyla archeologicky zkoumána, kdo ví, co v půdorysu staré části katedrály ještě stálo a skrývá se tam nebo bylo zničeno. A třeba i jinde pod budovami v areálu. A kdo ví, kde vlastně Spytihněv I. stavěl, co když dole ve městě.
Co se linií týče, věřím těm našim dvěma (Čihákova jeruzalémská a Homolova staroboleslavská ;-)) a ještě té přesně západovýchodní mezi malostr. mosteckými věžemi a Prašnou bránou v ose jakési románské Královské cesty. Lákavý trojúhelník je Vít – Petr na Poříčí a Petr-Pavel na Vyšehradě, to ale nevychází přesně, ani když se manipuluje s umístěním vrcholu trojúhelníku v rámci Vyšehradu. Pořád nevím, jestli s převýšením terénu při východech Slunce je třeba počítat, nebo ne. Zdá se, že alespoň na přelomu 11. a 12. st. měli netušené astronomické a geodetické znalosti (asi díky Arabům). Asi záleží na době, konkrétních lidech a účelu.
Zajímavý je (možná) rovnostranný trojúhelník mezi oltáři obou chórů baziliky sv. Víta a oltářem sv. Bartoloměje, navíc s téměř severojižní osou. To ale musím ověřit, až vyjde (co nevidět) Archeologický atlas Pražského hradu, kde by to mělo být konečně pořádně zaměřeno (alespoň to, co je dnes zaměřitelné); kdo se v tomhle vrtal, ví, že si nikdy nikdo s přesností plánků a jejich fotoreprodukcemi hlavu nelámal (nenašel jsem dva proporčně stejné půdorysy katedrály, o předchozích stavbách nemluvě, a ještě to bylo často zkresleno šikmými záběry fotoaparátů na ev. nerovnou, pomačkanou předlohu.
