ZH (Neděle 11. dubna 2010)
Zkoušel jsem se (po x-té) zorientovat v rodokmenu prvních Přemyslovců, ale přesvědčil jsem se opět, že to opravdu není nic pro mě, tak se omlouvám. Je tam příliš mnoho neznámých a všechny konstrukce (vymykající se středověkým pramenům) a data (konsensuální i alternativní) mi připadají býti jen hypotézami postavenými na vodě a některé se mi zdají příliš odvážné.
Neodvažuji se udělat si vlastní názor.

Při pohledu na raně středověký Wawel mě překvapuje, kolik tam bylo roztroušeno kostelů vedle sebe, mj. 4 rotundy).
V oblasti dnešní Svatováclavské kaple lze při dobré vůli spatřovat jako matrjošku tři rotundy, jejichž fragmenty zdiva se zachovaly nebo byly vyfotografovány. Pak je ona kaple v průjezdu, Jiří, pak Vojtěch, Mořic a tzv. Bartoloměj z pozdější doby a snad kaple P. Marie v Jiřském klášteře (dle arch. výzkumu původně dřevěná, kamenná až po 1142).
Bořivoj dle Kristiánovy legendy postavil kostel Panny Marie, jeho syn Spytihněv I. taky kostel Panny Marie a též kostel sv. Petra (dle Crescente fide christiana), neuvedeno ovšem kde. Kaple Panny Marie je dnes v ose východního chóru katedrály; jestli se nemýlím, tato oblast nebyla archeologicky zkoumána, kdo ví, co v půdorysu staré části katedrály ještě stálo a skrývá se tam nebo bylo zničeno. A třeba i jinde pod budovami v areálu. A kdo ví, kde vlastně Spytihněv I. stavěl, co když dole ve městě.

Co se linií týče, věřím těm našim dvěma (Čihákova jeruzalémská a Homolova staroboleslavská ;-)) a ještě té přesně západovýchodní mezi malostr. mosteckými věžemi a Prašnou bránou v ose jakési románské Královské cesty. Lákavý trojúhelník je Vít – Petr na Poříčí a Petr-Pavel na Vyšehradě, to ale nevychází přesně, ani když se manipuluje s umístěním vrcholu trojúhelníku v rámci Vyšehradu. Pořád nevím, jestli s převýšením terénu při východech Slunce je třeba počítat, nebo ne. Zdá se, že alespoň na přelomu 11. a 12. st. měli netušené astronomické a geodetické znalosti (asi díky Arabům). Asi záleží na době, konkrétních lidech a účelu.
Zajímavý je (možná) rovnostranný trojúhelník mezi oltáři obou chórů baziliky sv. Víta a oltářem sv. Bartoloměje, navíc s téměř severojižní osou. To ale musím ověřit, až vyjde (co nevidět) Archeologický atlas Pražského hradu, kde by to mělo být konečně pořádně zaměřeno (alespoň to, co je dnes zaměřitelné); kdo se v tomhle vrtal, ví, že si nikdy nikdo s přesností plánků a jejich fotoreprodukcemi hlavu nelámal (nenašel jsem dva proporčně stejné půdorysy katedrály, o předchozích stavbách nemluvě, a ještě to bylo často zkresleno šikmými záběry fotoaparátů na ev. nerovnou, pomačkanou předlohu.