Jan Cinert (Sobota 10. dubna 2010)

Já vycházím z toho, že i kníže musel zacházet se zdroji obezřetně. Proto Vratislav nemohl plánovat stavbu více kostelů na Pražském hradě.
Ohledně 2. rotundy jsem došel k tomu, že ji postavil až Boleslav I.

Slunovratové a rovnodennostní linie byly velmi důležité. Věnoval jsem se pouze jim v rámci krajiny a dají se také vysledovat v půdorysech některých kostelů. Založení Nového Města Pražského Karlem IV. spadá do doby, o které mám jen běžné znalosti. Přesto si myslím, že základní astrální principy se zde asi uplatnily, jak to zároveň umožňovaly příhodné vyvýšeniny, na kterých většinou kostely byly stavěny. Nevím, ale s komplikovanými kombinacemi bych byl raději opatrný. Dále je třeba počítat, že místní podmínky trochu ovlivňují místo východu slunce na obzoru. Já se zabývám jen tím, jak se v mýtech a urbanismu promítnuly slunovraty a rovnodennosti, Měsíční čtvrtě (vlastně třetiny - úplněk, přibývající a ubývající srpek) a denní běh Slunce. Čili tím, co každý opravdu viděl a tím se to také mohlo uplatnit.