J. Čihák (Sobota 10. dubna 2010)

Posloupnost jsem nevyjádřil zcela jasně. Vratislav nechal zbořit rotundu Panny Marie stojící na místě, kde později Václav postavil rotundu sv.Víta. Na místě zbořené rotundy chtěl Vratislav postavit novou větší rotundu, ale nestačil ji ani založit. Současně stavěl východně od vrcholu Opyše kostel sv.Jiří, který dokončil. Kladu si otázku, komu by chtěl Vratislav novou větší rotundu zasvětit.

Můžete mi jako architekt a historik vysvětlit smysl geometrických obrazců a ley linií vytvořených spojnicemi kostelů? Jedná se o posvátnou geometrii nebo o čistě městský a krajinný urbanizmus? Nebo je smysl někde mezi tím?

Nepatřím k těm, kteří se drží zastaralých názorů. Už se napsalo hodně o vzniku a vývoji náboženství. Důležitou úlohu přitom hrály fantazie a sugesce, ale nejsem dost znalý na to, abych o tom mohl diskutovat. Tendence ke sjednocování a zakládání mocenských center je velmi stará. U nás bylo zajisté více knížat, která měla choutky stát se neomezenými pány české kotliny. Rozšiřovala svoje panství, získávala bohatství a rozvíjela svoje hlavní sídla. Praha byla jedním z takových míst a její omezená svrchovanost tady nebyla ojedinělá. Musím Vám dát za pravdu, že název z toho vzniknout nemohl.