Jan Cinert (Středa 18. října 2017)
Terminologické okénko: Parkánová zeď/hradba byla předsunutá a nižší nežli vlastní hradební zeď. Jejím účelem bylo, aby se útočníci s obléhacími stroji nedostali až k vlastní hradební zdi. Používala se hlavně v gotice, o stavění v době románské já osobně nic nevím. Takže hnědé čáry jsou vlastní románskou hradební zdí. Po založení gotické Malé Strany, tehdy Nového města, bylo toto románské východní opevnění vylepšeno vytvořením parkánu.
Dotyčná vížka je zvláštní podobou domu podmíněnou právě nezvyklým téměř čtvercovým tvarem parcely. Nadzemní zdivo je pozdější. Umístění vychází tak, že zadní stěna "vížky", vnitřní směrem do města, by přiléhala k hradbě. Mělo by to být ale obráceně v případě brány, totiž že čelní (vnější) stěna by byla v linii hradební zdi. Právě proto mi vychází nejlépe, že se mohlo jednat o zmiňovanou gotickou sýpku z roku 1301 náležející k biskupskému dvoru ze které se dochoval gotický sklep.
Na panorametické kresbě je vidět věž biskupského dvora bez střechy se dvěma horními okny a jedním dolním.
Dotyčná vížka je zvláštní podobou domu podmíněnou právě nezvyklým téměř čtvercovým tvarem parcely. Nadzemní zdivo je pozdější. Umístění vychází tak, že zadní stěna "vížky", vnitřní směrem do města, by přiléhala k hradbě. Mělo by to být ale obráceně v případě brány, totiž že čelní (vnější) stěna by byla v linii hradební zdi. Právě proto mi vychází nejlépe, že se mohlo jednat o zmiňovanou gotickou sýpku z roku 1301 náležející k biskupskému dvoru ze které se dochoval gotický sklep.
Na panorametické kresbě je vidět věž biskupského dvora bez střechy se dvěma horními okny a jedním dolním.

Kniha HAJDY NA HRAD