Jan Cinert (Pondělí 11. září 2017)
Vzhledem k dlouhodobému zmatení až mlžení a výkladové deformaci tak, aby vše vyhovovalo Václavovu zavraždění v Boleslavi, není snadné rychle proniknout k podstatě záležitosti.
Odkazovaný text je verzí až z Wolfenbüttelského rukopisu, který nechala zhotovit manželka Boleslava II., kněžna vdova Hemma. Pozná se to podle přidaného jména Podiven u Václavova služebníka.
1. Je-li zmíněn Václavův palác, do kterého přišel Boleslav s pozváním na hostinu, tak se jednalo o Prahu, protože jinde vládnoucí kníže palác mít nemohl. Když pak společně vešli do Boleslavova paláce, tak ten byl také v Praze. Václav zemřel o asi tři roky později, nežli jej Boleslav roku 936 odstranil. Jestliže II. staroslověnská legenda přesunula Václavovo zavraždění do Boleslavi, tak on zemřel o ty tři roky později v Boleslavi, jako údělník/vyhnanec.
2. Zázračné překonání potoka je jednoduchý zázrak vymyšlený Gumpoldem. Ten Prahu neznal a představoval si ji jako italské město s paláci a můstky přes městské potoky. Tudíž to vyznívá tak, jako by mezi Boleslavovým palácem s kostelem a kostelem sv. Víta byl potok. Kosmas vůbec Rokytnici nezmiňuje. Její název se poprvé objevil ve II. starosl. legendě, kde je i přesun vraždy do Boleslavi. Logicky pak tam byl přidán i tento název potoka ležícího mezi Boleslaví a Prahou.
Odkazovaný text je verzí až z Wolfenbüttelského rukopisu, který nechala zhotovit manželka Boleslava II., kněžna vdova Hemma. Pozná se to podle přidaného jména Podiven u Václavova služebníka.
1. Je-li zmíněn Václavův palác, do kterého přišel Boleslav s pozváním na hostinu, tak se jednalo o Prahu, protože jinde vládnoucí kníže palác mít nemohl. Když pak společně vešli do Boleslavova paláce, tak ten byl také v Praze. Václav zemřel o asi tři roky později, nežli jej Boleslav roku 936 odstranil. Jestliže II. staroslověnská legenda přesunula Václavovo zavraždění do Boleslavi, tak on zemřel o ty tři roky později v Boleslavi, jako údělník/vyhnanec.
2. Zázračné překonání potoka je jednoduchý zázrak vymyšlený Gumpoldem. Ten Prahu neznal a představoval si ji jako italské město s paláci a můstky přes městské potoky. Tudíž to vyznívá tak, jako by mezi Boleslavovým palácem s kostelem a kostelem sv. Víta byl potok. Kosmas vůbec Rokytnici nezmiňuje. Její název se poprvé objevil ve II. starosl. legendě, kde je i přesun vraždy do Boleslavi. Logicky pak tam byl přidán i tento název potoka ležícího mezi Boleslaví a Prahou.

Kniha HAJDY NA HRAD