Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Úterý 27. června 2017)
Jejej, trochu se nám to tu nahromadilo.
Na obrázku na mém webu je podkladem katastrální mapa. Díky za upozornění, chystám se ho předělat, tak to natočím.
S monet.cz skutečně určité potíže jsou. Nevím kdo kdy přišel s tím výplavovým kuželem Brusnice až na břehu hlavního koryta Vltavy. V knize Pravěká Praha dokonce tvrdí V. Cílek, že tím kuželem je vyvýšenina v Cihelné ulici, která je přitom určitě navážkou ze spálené Malé Strany po husitských válkách a později. Tak si můžete vybrat. :-) Možná jde o to, že výplavový kužel není jen v hlavním toku tvořený přítokem. Jsou i "suchozemské" výplavové kužely nanášené na svahu a průběžně zmírňující spád potoka. V případě Brusnice byl zřejmě takový v místě svahu u Myší díry. Pak ale asi někdo zapoměl, nebo se to dříve nevědělo, že bylo ještě to zaniklé rameno a tím mu vyšel kužel až na břehu Vltavy. Řekl bych, že jsme dál a už to řešit nemusíme. :-)
Nález kůlů, jak upozornil Jan Čihák, je zajímavý a stejně zajímavý bude dendrochronologický výsledek. Jsou přibližně v místě cesty od brodu k prvnímu pražskému mostu u Mostecké ulice přes zaniklé rameno, jak dlouhodobě uvádím a fakt je, že i cesta mezi brodem a mostem by měla být zpevněna a vyvýšena kvůli záplavám.
Teď ale ten hlavní problém. Vltava se v pleistocénu postupně zařezávala a pak koryto zanášela štěrkem a pískem. Nazývá se ten proces stárnutí řeky - zařezávání do podloží, zanášení a tím naopak zvyšovýní koryta je mládnutí. Závislé to bylo na střídání dob meziledových a ledových. Tak vznikaly postupně štěrkové terasy, od nejhořejší po nejnižší. Jenže, poslední zahloubení, stárnutí řeky, je na Malé Straně pod Újezdskou a Nebovidskou terasou .
(3 - tečkovaně). Tím je vyloučen uvedený princip u nejnižších teras. Po největším zahloubení se Vltava zanesla do úrovně Újezdské terasy, pak se zahloubila, ne zcela jasně jak, znovu zanesla tentokrát do úrovně Nebovidské terasy, do ní se zase zahloubila včetně zaniklého ramena, pak se zase zahloubila čímž rameno zůstalo výše a přestalo být průtočné. Jiná posloupnost není možná. V rámci tohoto procesu asi došlo k napřímení současného toku a přelití přes výběžek Nebovidské terasy od Staroměstského břehu, takže vznikl práh, nikoliv skalní, ale štěrkový. Samozřejmě, asi spolupůsobil předchozí průběh toku, který se ale nedá s jistotou určit, neboť byl zničen současným korytem. Takhle bych si to zhruba nyní představoval já.
Uliční síť ve východní části Malé Strany není určující, je to dědictví až 16. a 17. století. Pouze ulice U Lužického semináře je podstatná, vedla po břehu původního koryta, a proto se jmenovala Na břehu. Vše od ní směrem k řece jsou pozdější navážky.
Při vší úctě k V. Píšovi, konkrétní nálezy archeologů přetrvávají, ale odvozené výklady nikoliv. Ty padají s dalšími přibývajícími nálezy, v tomto případě za posledních 50 let.
"Herainovy výkopy" jsem nikdy neřešil. Je dnes ale jasné, že Kosmovo "místo kde se konají sobotní trhy", tedy Staroměstské náměstí, bylo až od konce 11. století. Tak tam nemohl být předtím kostel.
Na obrázku na mém webu je podkladem katastrální mapa. Díky za upozornění, chystám se ho předělat, tak to natočím.
S monet.cz skutečně určité potíže jsou. Nevím kdo kdy přišel s tím výplavovým kuželem Brusnice až na břehu hlavního koryta Vltavy. V knize Pravěká Praha dokonce tvrdí V. Cílek, že tím kuželem je vyvýšenina v Cihelné ulici, která je přitom určitě navážkou ze spálené Malé Strany po husitských válkách a později. Tak si můžete vybrat. :-) Možná jde o to, že výplavový kužel není jen v hlavním toku tvořený přítokem. Jsou i "suchozemské" výplavové kužely nanášené na svahu a průběžně zmírňující spád potoka. V případě Brusnice byl zřejmě takový v místě svahu u Myší díry. Pak ale asi někdo zapoměl, nebo se to dříve nevědělo, že bylo ještě to zaniklé rameno a tím mu vyšel kužel až na břehu Vltavy. Řekl bych, že jsme dál a už to řešit nemusíme. :-)
Nález kůlů, jak upozornil Jan Čihák, je zajímavý a stejně zajímavý bude dendrochronologický výsledek. Jsou přibližně v místě cesty od brodu k prvnímu pražskému mostu u Mostecké ulice přes zaniklé rameno, jak dlouhodobě uvádím a fakt je, že i cesta mezi brodem a mostem by měla být zpevněna a vyvýšena kvůli záplavám.
Teď ale ten hlavní problém. Vltava se v pleistocénu postupně zařezávala a pak koryto zanášela štěrkem a pískem. Nazývá se ten proces stárnutí řeky - zařezávání do podloží, zanášení a tím naopak zvyšovýní koryta je mládnutí. Závislé to bylo na střídání dob meziledových a ledových. Tak vznikaly postupně štěrkové terasy, od nejhořejší po nejnižší. Jenže, poslední zahloubení, stárnutí řeky, je na Malé Straně pod Újezdskou a Nebovidskou terasou .
(3 - tečkovaně). Tím je vyloučen uvedený princip u nejnižších teras. Po největším zahloubení se Vltava zanesla do úrovně Újezdské terasy, pak se zahloubila, ne zcela jasně jak, znovu zanesla tentokrát do úrovně Nebovidské terasy, do ní se zase zahloubila včetně zaniklého ramena, pak se zase zahloubila čímž rameno zůstalo výše a přestalo být průtočné. Jiná posloupnost není možná. V rámci tohoto procesu asi došlo k napřímení současného toku a přelití přes výběžek Nebovidské terasy od Staroměstského břehu, takže vznikl práh, nikoliv skalní, ale štěrkový. Samozřejmě, asi spolupůsobil předchozí průběh toku, který se ale nedá s jistotou určit, neboť byl zničen současným korytem. Takhle bych si to zhruba nyní představoval já.
Uliční síť ve východní části Malé Strany není určující, je to dědictví až 16. a 17. století. Pouze ulice U Lužického semináře je podstatná, vedla po břehu původního koryta, a proto se jmenovala Na břehu. Vše od ní směrem k řece jsou pozdější navážky.
Při vší úctě k V. Píšovi, konkrétní nálezy archeologů přetrvávají, ale odvozené výklady nikoliv. Ty padají s dalšími přibývajícími nálezy, v tomto případě za posledních 50 let.
"Herainovy výkopy" jsem nikdy neřešil. Je dnes ale jasné, že Kosmovo "místo kde se konají sobotní trhy", tedy Staroměstské náměstí, bylo až od konce 11. století. Tak tam nemohl být předtím kostel.
