Jan Cinert (Čtvrtek 22. června 2017)

Asi se zabýváme dvěma různými způsoby vytvoření brodu.

To, že mezi dvěma opačnýma zákrutama řeky vznikají nánosy a pak je zde vhodné prostředí pro vznik brodu je jasné. Tak vznikl brod u Štvanice a podobně i vznik či zmizení některých pražských ostrovů.

Něco jiného je vznik říčního prahu, jak to myslím já. Vltava měla nejstarší koryta ve východní části Malé Strany, takže nárazem na hřbet Pražského hradu a skály Letné se pak stočila do dnešního pokračujícího toku. Jenže tím se zároveň vyhýbala vyvýšenému výběžku v místě pozdějšího Klárovského brodu. Po zanesení původního koryta se tok napřímil a přelil přes onen vyvýšený výběžek. Pozůstatkem je říční práh s vyvýšeninami na obou březích. Zhruba v místě původního toku zůstalo zmiňované, později zaniklé, rameno řeky. Trochu podobné je to s peřejemi, které překonávají výškové rozdíly v podloží, bez ohledu na případnou protilehlost sousedních zákrutů. Zde je k tokům obr. 18/9 původně od Záruba - Šimek 1964.