Jan Cinert (Úterý 20. června 2017)

Pravda, ale Brusnice ústila do zaniklého ramena řeky, takže k vytvoření malého výplavového kužele mohlo dojít, neboť proud řeky vyplavený písek a štěrk z potoka neodnášel. Takže s dovolením k terminologii, nejedná se o "náplavový kužel", ale "výplavový". Pojem "náplavový", ale skutečně je. Jedná se o náplavový či gradační val, kdy se břeh řeky navyšuje usazováním písku a štěrku. Tedy to, co Jan Čihák níže popisuje jako ukládání na vnitřní straně zákrutu. Ale bylo to asi různé, například já předpokládám vznik takového valu na začátku zaniklého malostranského ramene, který spoluzpůsobil, že voda ramenem při běžném stavu vody neprotékala.

K úvahách o brodech/přívozech jsem se vrátil kvůli letitému problému - jestli byl brod u Mělníka a dálková cesta zde překonávala Labe, nebo byl brod až v Roudnici. Dnes se přikláním k verzi, že u Mělníka brod nemohl být kvůli tamějšímu terénu. A vůbec, brod pod soutokem dvou velkých řek by nebyl výhodný kvůli zdvojnásobenému průtoku. Takže brody byly ve Staré Boleslavi a pak až v Roudnici.

Také je asi dobré zvážit, co bylo vlastně frekventovanější, jestli přívoz nebo brod. Přívoz používali pěší, takže ti, kteří docházeli na denní trh se zbožím rychlé spotřeby. Brod používaly povozy s větším nákladem a hlavně ty dálkové karavany, které ale přicházely jednou za delší čas. Proto, podle mého názoru, rovnocennost ulic Kaprovy a Platnéřské v pozdějším půdorysu města.