Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2010)
Musím se omluvit za nedostatečné vysvětlení původu názvu Praha na svých stránkách. Vypadlo tam : Všechny prvotně osídlené územní oblasti osídlené lidem reprezentovaným hrnci typu Praha-Korčak se nacházejí v nížinách, pouze Praga se nachází na vyvýšeninách. Východní, jižní a západní Čechy byly osídleny až další vlnou reprezentovanou pohřby pod mohylami. V případě hledání původu názvů postupuji tak, že se nejprve snažím definovat podle zachovaných koncovek co je vlastně pojmenováno a pak teprve porovnávací metodou určit význam použitého slovního kořene. Při etymologickém bádání je nejprve třeba ctít etymologická pravidla která jsou nesubjektivní, zatímco při výkladu podstaty slovního kořene již samozřejmě určitá míra subjektivity může být přítomna. Zde to znamená, že Praha je původně zcela jistě název země. Velmi se mi tento postup osvědčil.
Pokud ve svém posledním příspěvku máte na mysli můj Nový rodokmen Přemyslovců, mám na Vás prosbu. Mohl by jste svoji nedůvěru konkretizovat? Velmi by mne zajímal názor z tzv. druhé strany.
S Wikipedií jsem učinil šílenou zkušenost, lze se seznámit s diskuzí u článku o Sv. Václavovi. Nyní probíhá stejně naivní diskuze lidí kteří tvoří Wikipedii u článku o Boleslavovi I., samozřejmě již beze mne.
Dříve jste se zmínil o problému s uplatněním nových poznatků ve společnosti. Popsal jste to výborně.
Ještě k Bořivojovu kostelu Panny Marie. Já postupuji tak, že uchopím konkrétní známé údaje vážící se k dané záležitosti. Očištěné od nánosu subjektivních výkladů z různých období je poskládám dohromady a tím mi samozřejmě vyjde jiný výsledek, nežli je tzv. oficiální výklad. Dále je dobré uvědomit si, že i výklad historie má svojí historii. U kostela panny Marie jde o to, že I. Borkovský stanovil, že je jím kostel Na baště. Když přibývaly další poznatky, pracovaly s nimi historici tak, aby tento původní názor zůstal zachován. Proto torie o přestavbách a přístavbách rotundy a nakonec i že hrob K1 není Bořivojův, ale Boleslava I. nebo Boleslava II. Věc je přitom zcela jednoduchá.
1. Pohřeb K1 byl uskutečněn do vydřevěné jámy, což odpovídá 9. století. Jediným, kdo mohl být v této době pohřben jako vládnoucí kníže na Pražském hradě byl Bořivoj. To potvrdil i antropolog E. Vlček.
2. V zásypu hrobové jámy se nalezly kousky malty. To znamená, že pohřeb se uskutečnil ve zděném kostele. Nad hrobem se nalezly kusy maltové podlahy s rovnou hranou. Pohřeb se tedy uskutečnil do pravoúhlé jámy v maltové podlaze a potom byla jáma zakryta novou podlahou s oblázky. Bořivoj byl pohřben ve stojícím kostele.
3. Bořivojův hrob respektuje nejstarší nalezený stavební relikt, to je vnitřní prstenec zdiva, ten je tím pozůstatkem kostela Panny Marie, který Bořivoj postavil. Vzhledem k tomu, že je to základ jižní apsidy, musela to být čtyřapsidová rotunda, protože centrály se stavěly symetricky.
Pokud ve svém posledním příspěvku máte na mysli můj Nový rodokmen Přemyslovců, mám na Vás prosbu. Mohl by jste svoji nedůvěru konkretizovat? Velmi by mne zajímal názor z tzv. druhé strany.
S Wikipedií jsem učinil šílenou zkušenost, lze se seznámit s diskuzí u článku o Sv. Václavovi. Nyní probíhá stejně naivní diskuze lidí kteří tvoří Wikipedii u článku o Boleslavovi I., samozřejmě již beze mne.
Dříve jste se zmínil o problému s uplatněním nových poznatků ve společnosti. Popsal jste to výborně.
Ještě k Bořivojovu kostelu Panny Marie. Já postupuji tak, že uchopím konkrétní známé údaje vážící se k dané záležitosti. Očištěné od nánosu subjektivních výkladů z různých období je poskládám dohromady a tím mi samozřejmě vyjde jiný výsledek, nežli je tzv. oficiální výklad. Dále je dobré uvědomit si, že i výklad historie má svojí historii. U kostela panny Marie jde o to, že I. Borkovský stanovil, že je jím kostel Na baště. Když přibývaly další poznatky, pracovaly s nimi historici tak, aby tento původní názor zůstal zachován. Proto torie o přestavbách a přístavbách rotundy a nakonec i že hrob K1 není Bořivojův, ale Boleslava I. nebo Boleslava II. Věc je přitom zcela jednoduchá.
1. Pohřeb K1 byl uskutečněn do vydřevěné jámy, což odpovídá 9. století. Jediným, kdo mohl být v této době pohřben jako vládnoucí kníže na Pražském hradě byl Bořivoj. To potvrdil i antropolog E. Vlček.
2. V zásypu hrobové jámy se nalezly kousky malty. To znamená, že pohřeb se uskutečnil ve zděném kostele. Nad hrobem se nalezly kusy maltové podlahy s rovnou hranou. Pohřeb se tedy uskutečnil do pravoúhlé jámy v maltové podlaze a potom byla jáma zakryta novou podlahou s oblázky. Bořivoj byl pohřben ve stojícím kostele.
3. Bořivojův hrob respektuje nejstarší nalezený stavební relikt, to je vnitřní prstenec zdiva, ten je tím pozůstatkem kostela Panny Marie, který Bořivoj postavil. Vzhledem k tomu, že je to základ jižní apsidy, musela to být čtyřapsidová rotunda, protože centrály se stavěly symetricky.
