Jan Cinert (Čtvrtek 19. ledna 2017)
Podíval jsem se, jak nyní vychází datování s přihlédnutím k Horizons u důležitých kostelů. Našel jsem jen jednu změnu, a sice u baziliky v Mikulčicích. Tam to nyní vychází na 26. 2. 864, místo roků 847/848, což je z historického pohledu a archeologie možné. Kostel by nebyl důsledkem dosazení Rostislava roku 846, ale byl by stavěn po příchodu Konstantina a Metoděje jako budoucí biskupský chrám. Odvetou by byla porážka Rostislava u Dowiny (Děvína) v srpnu téhož roku. Z azimutu, závislém na svátku Očišťování P. Marie vyplývá Mariánské zasvěcení kostela. To má zase vliv na hledání Metodějova hrobu "v hlavním moravském kostele P. Marie". Myslel jsem si dříve, že by se spíše jednalo o kostel v Sadech u Uherského hradiště.
U nynější Hagie Sophie ze 6. století se ukázalo, že míří přesně do bodu zimního slunovratu, ale původní problém, který podnítil nynější zpřesnění programu, přesto zůstal. Současná podoba H. Sophie je totiž až třetí fází a předchozí dvě byly podle fragmentů stejně asi dva stupně za mezním bodem. Podobně to zůstalo u kostelů v Pridraze a Ducovém. Tudíž jsou stále ta vysvětlení, že nezohlednili zkracování úseků za slunovratů ve dnech snížené viditelnosti, nebo se jedná nějak o odraz neznalosti oběhu Země po elipse. To druhé si ale nějak nedovedu reálně představit.
U nynější Hagie Sophie ze 6. století se ukázalo, že míří přesně do bodu zimního slunovratu, ale původní problém, který podnítil nynější zpřesnění programu, přesto zůstal. Současná podoba H. Sophie je totiž až třetí fází a předchozí dvě byly podle fragmentů stejně asi dva stupně za mezním bodem. Podobně to zůstalo u kostelů v Pridraze a Ducovém. Tudíž jsou stále ta vysvětlení, že nezohlednili zkracování úseků za slunovratů ve dnech snížené viditelnosti, nebo se jedná nějak o odraz neznalosti oběhu Země po elipse. To druhé si ale nějak nedovedu reálně představit.

Kniha HAJDY NA HRAD