Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Čtvrtek 1. dubna 2010)
Pro křesťany měla jarní rovnodennost zásadní význam a zimní slunovrat možná také. Podle rovnodennosti se počítala velikonoční neděle (neděle po prvním jarním úplňku, tj. po úplňku po dni rovnodennosti). Rovnodennost prý byla tradičně 21. března - jako dnes (to jsem někde četl a nejsem si tím jistý; měla by být 21. března, ale v prvním tisíciletí již byla v datu čím dál tím víc posunutá zpět vlivem precese).
Kolem roku tisíc byla vlivem precese rovnodennost 16.3. a způsobovalo to mezi teology frustraci. Nevím, zda jen z praktických a principiálních důvodů, nebo zda v tom spatřovali nějaké Boží znamení, o kterém mluvíte.
Řada dalších svátků je vázána na Velikonoce a je pohyblivá.
Vánoce (narození Krista), které jsou 25. prosince, jsou nepohyblivé, je ovšem hypotéza, že neznámé datum Kristova narození bylo vypočítáno odečtením 9 měsíců od Velikonoc v jakémsi roce (cituji z Wikipedie: Například spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století klade datum Velikonoc k 25. březnu, a toto datum ztotožňuje s datem Kristova vtělení, tedy početí). Dionisius Exiguus údajně odečetl 9 měsíců od 25. března určeného dle údaje z Bible, že Kristus vstal z mrtvých o Velikonocích dne 14. nisanu židovského kalendáře, což mělo odpovídat 25.3.
Nicméně je pozoruhodné, že Vánoce jsou stále čtyři dni po slunovratu.
Den narození Krista z Bible nevyplývá.
Křesťanský letopočet byl zaveden na návrh opata římského kláštera Dionisia Exigua v 6. století podle domnělého data narození Ježíše Krista, ne však přesně, zřejmě proto, že se Dionisius musel přizpůsobit Juliánskému kalendáři.
Precesní posun juliánského kalendáře byl např. kolem r. 550 cca 3,5 dne.
Dnes je precesní odchylka Juliánského kalendáře 14 dní a Vánoce jsou v pravoslavných zemích slaveny 7. ledna gregoriánského kalendáře.
V polovině prvního tisíciletí mohly být slaveny 25. prosince u vědomí precesního posunu data tak, aby v době Kristova narození vycházely na slunovrat. No, trochu kostrbaté a narychlo spočítané, navíc prý byly Vánoce 25. prosince slaveny již v r. 336 v Římě. A lépe by to vcházelo, kdyby precese šla opačným směrem, než jde ;).
Obvyklý výklad je, že Vánoce měly potlačit pohanskou oslavu zimního slunovratu.
Zajímavý údaj je, že v 17. století byly v Anglii Vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány.
-------
S tou vnitřní jižní apsidou je potíž, že dle všeho byla postavena až pro Václavův hrob, tedy po jeho smrti, kdy už podle mé spekulace stála ona větší Václavova rotunda, ke které by pasovala apsida větší. To by spíš naznačovalo, že Václavova rotunda byla ta nejmenší, a ta střední mohla souviset třeba s povýšením rotundy na katedrálu v r. 973 při vzniku biskupství. Pak by ovšem teorie o Bořivojově kostele na tomto místě kulhala. Ale na Levém Hradci je dle novějších výzkumů podobně velká rotunda (resp. základy) prý až z přelomu 11. a 12. století, nicméně byly nalezeny kvádry z dřívější doby, byla tedy zřejmě přestavěna. Půdorys znám není, možná byla jen znovu postavena na půdorysu zchátralé stavby. Původní kostel na Levém Hradci postavil Bořivoj krátce před tím pražským. Řezenský biskup mohl myslet slovy 'překrásně vystavěn' ideální umístění, ne vzhled; ostatně je to interpretace Kosmova.
Kolem roku tisíc byla vlivem precese rovnodennost 16.3. a způsobovalo to mezi teology frustraci. Nevím, zda jen z praktických a principiálních důvodů, nebo zda v tom spatřovali nějaké Boží znamení, o kterém mluvíte.
Řada dalších svátků je vázána na Velikonoce a je pohyblivá.
Vánoce (narození Krista), které jsou 25. prosince, jsou nepohyblivé, je ovšem hypotéza, že neznámé datum Kristova narození bylo vypočítáno odečtením 9 měsíců od Velikonoc v jakémsi roce (cituji z Wikipedie: Například spis De solsticiis et aequinocibus z poloviny 4. století klade datum Velikonoc k 25. březnu, a toto datum ztotožňuje s datem Kristova vtělení, tedy početí). Dionisius Exiguus údajně odečetl 9 měsíců od 25. března určeného dle údaje z Bible, že Kristus vstal z mrtvých o Velikonocích dne 14. nisanu židovského kalendáře, což mělo odpovídat 25.3.
Nicméně je pozoruhodné, že Vánoce jsou stále čtyři dni po slunovratu.
Den narození Krista z Bible nevyplývá.
Křesťanský letopočet byl zaveden na návrh opata římského kláštera Dionisia Exigua v 6. století podle domnělého data narození Ježíše Krista, ne však přesně, zřejmě proto, že se Dionisius musel přizpůsobit Juliánskému kalendáři.
Precesní posun juliánského kalendáře byl např. kolem r. 550 cca 3,5 dne.
Dnes je precesní odchylka Juliánského kalendáře 14 dní a Vánoce jsou v pravoslavných zemích slaveny 7. ledna gregoriánského kalendáře.
V polovině prvního tisíciletí mohly být slaveny 25. prosince u vědomí precesního posunu data tak, aby v době Kristova narození vycházely na slunovrat. No, trochu kostrbaté a narychlo spočítané, navíc prý byly Vánoce 25. prosince slaveny již v r. 336 v Římě. A lépe by to vcházelo, kdyby precese šla opačným směrem, než jde ;).
Obvyklý výklad je, že Vánoce měly potlačit pohanskou oslavu zimního slunovratu.
Zajímavý údaj je, že v 17. století byly v Anglii Vánoce kvůli možnému pohanskému původu zakázány.
-------
S tou vnitřní jižní apsidou je potíž, že dle všeho byla postavena až pro Václavův hrob, tedy po jeho smrti, kdy už podle mé spekulace stála ona větší Václavova rotunda, ke které by pasovala apsida větší. To by spíš naznačovalo, že Václavova rotunda byla ta nejmenší, a ta střední mohla souviset třeba s povýšením rotundy na katedrálu v r. 973 při vzniku biskupství. Pak by ovšem teorie o Bořivojově kostele na tomto místě kulhala. Ale na Levém Hradci je dle novějších výzkumů podobně velká rotunda (resp. základy) prý až z přelomu 11. a 12. století, nicméně byly nalezeny kvádry z dřívější doby, byla tedy zřejmě přestavěna. Půdorys znám není, možná byla jen znovu postavena na půdorysu zchátralé stavby. Původní kostel na Levém Hradci postavil Bořivoj krátce před tím pražským. Řezenský biskup mohl myslet slovy 'překrásně vystavěn' ideální umístění, ne vzhled; ostatně je to interpretace Kosmova.
