ZH (Pondělí 9. ledna 2017)

První výsledek Jana Cinerta byl zřejmě ještě před tím, než jsem upravil vzorec pro převýšení. Mně taky vychází 0530-Dec-19 05:36,*,r,122.2147, 0.5925, což téměř odpovídá 122.4, které JC vyměřil pro azimut HS.
Mimochodem na dlouhé vzdálenosti je zajímavé, že Google Earth má mapový podklad podle eliptoidního modelu, ale výpočet azimutu podle kulového modelu.

Azor byl původně dělaný podle onoho jednoduchého vzorce z Ministrovy knihy, ovšem byl to jednoduchý oblouk podle myslím kulového modelu, který mj. vypisoval o letním slunovratu dva dny se stejným azimutem, tedy dva slunovraty. Našel jsem asi dva tři dlouhatánské vzorce, které asi měly zohledňovat lépe skutečnost, ale stejně slunovraty nevycházejí přesně, tudíž jsou i odchylky u jiných dnů.
I proto jsem tehdy udělal vstup do Celestial sféry, ale myslím i její tvůrce psal, že tam nejsou uplatněny všechny odchylky, které lze najít v knize Astronomical Algorithms (mimochodem jsem si ji koupil), protože by to server nestačil zpracovat. I kdybych to uměl, Azor to v jednom okamžiku zpracovává 365x, takže je to neřešitelné.
Tady je zajímavý článek, který dokumentuje, jak je to problematické, asi už se to tu kdysi probíralo.

Nezbývá tedy, než využívat Horizons, přičemž můj vklad je onen výpočet převýšení obzoru, to by mohl Franta zkontrolovat, používám jednoduchý arctangens poměru výšky obzoru a jeho vzdálenosti při předpokladu, že je Země placatá, ono zakřivení je předpokládám obsaženo ve výpočtu sunrise.

Úlohu samozřejmě hrají momentální atmosférické vlivy, pro arecho potřeby je to však irrelevantní, jen je nutno počítat s možnou odchylkou kvůli nim.