ZH (Středa 31. března 2010)

Mimochodem, je zajímavé, jak je z psychologického hlediska obtížné prosadit ve vědě, zejm. neexaktní, novou myšlenku, neřku-li nový princip.
Já nemám valné historické vědomosti, horko těžko se orientuji v současném konsensuálním výkladu raného středověku. A je pro mě obtížné přečíst zcela jiný výklad, který by mi to jen zamotal a ztratil bych poslední zdání kontaktu s realitou.
Ještě obtížnější je to pro odborníka, sžitého po desítky let s konsensuálními hypotézami, ten by případným uznáním nového systému hypotéz zatratil celý svůj předchozí odborný život i díla svých autorit.
Na jedné straně jsem se setkal s tím, že mé nákresy staveb v půdorysu baziliky sv. Víta (nejsou zde uveřejněny) viděl přední odborník na dané téma a samozřejmě je nepřijal, mile je označil za milé (i když je to relativně exaktní téma a něco z toho mi připadá neprůstřelné). Já samozřejmě nejsem dotčený - i kdyby ve skrytu duše něco uznal, ev. kdyby měl svoji nekonformní teorii, je pro něj mnohem a mnohem obtížnější to veřejně uznat, resp. to svoje publikovat, aby věc obhájil před konzervativní odbornou obcí.
A na druhé straně mám stejnou tendenci nepřipustit si jiný výklad toho, co považuji za jakýsi pevný bod vesmíru. A jsem líný se do alternativní teorie zažrat. To by ostatně přineslo nebezpečí, že se člověk octne uvnitř nového systému a ztratí objektivní pohled, tak jako ostatně není objektivní ani před tím v onom starém. Tak jsem to měl se stránkami MoraviaMagna.cz.
Člověk buď musí být smířen s tím, že je alternativní a uspokojit se s obcí čtenářů, kteří se toho neštítí a věří mu, aby však přesvědčil odbornou obec, to je dnes v neexaktní vědě takřka nadlidský úkol.
Já zastávám tu první variantu a mám to ulehčené tím, že jsem nikdy ani na okamžik (doufám) nepropadl pocitu, že jedině moje hypotéza je správná. Toto bohužel čiší z publikací mnoha autorů a stanovisek odborníků, i když je nad slunce jasné, že hypotézy v tomto oboru jsou zpravidla neověřitelné.