Jan Cinert (Neděle 11. září 2016)

Fakt je, a to musím uznat, že třeba u Magdeburku hodně fouká, je to tam taková rovina ... Potom by bylo třeba nějak zjistit povětrnostní podmínky v době zakládání zdejších kostelů Jindřichem I. a Otou I. Podle zjištěného vychýlení kouře ohňů zapálených Slovany na východě by se daly nalézt hroby tamějších zavražděných misionářů. Jeden se jmenoval sv. Mořic (Maur) a druhý Očišťování P. Marie. Určitým vodítkem by mohlo být, že v době zakládání obou kostelů sv. Mořice foukal vítr stejně. Že by foukal vítr v obou případech od západu, jak je tam obvyklé a k vychýlení by nedošlo? Nějak cítím, že kdybychom hypotézu dotáhli do konce, mohli bychom na ní vydělat hodně peněz. :-)

Ale teď vážně, pro jistotu. Spytihněv II. v roce 1059 mohl jen učinit rozhodnutí během svátku sv. Václava, že bude založena bazilika a pak smluvně zajistit stavební huť, sama stavba mohla být započata až následujícího roku, 2. 5. 1060. Proto je v análech rok 1059 a v Kosmovi 1060.