Jan Cinert (Sobota 10. září 2016)
Narazil jsem na článek o datování založení brněnské rotundy (I.) podle jejího azimutu. Že článek bude zcela ignorantní k archeoastronomické metodě, kterou jsme zde před lety dali dohromady, jsem čekal. Ale autorův humorný výrok, že kostel byl založen v roce 1029 proto, že svátek sv. Petra a Pavla tehdy připadl na neděli, mne již chladným nenechal. Myšlenku, že k založení kostelů docházelo v neděli, vůbec nic nenaznačuje a uvedená shoda je tzv. Slunečním kruhem, opakujícím se po 28 letech.
Tak jsem autorův postup podrobil reviznímu zkoumání. Prvním milým překvapením bylo, že pracuje se skutečným astronomickým severem a nikoli se severem na katastrální mapě. Přiložený plánek je skenováním deformován, takže jsem nemohl s jistotou ověřit, zda jeho azimut "odkloněný o 25,5° k severu", tedy 64,5°, je přesný nebo zaokrouhlený. Mně by vyšel o několik desetin vyšší. Druhým milým překvapením bylo, že počítá s převýšením terénu způsobeným vrchem s hradem Špilberg, takže v zásadě poučený postup. Pak už následovalo jen zklamání. Aby platila patrně dopředu stanovená myšlenka, že azimut kostela směřuje k východu Slunce v den svátku sv. Petra a Pavla 29. června a tudíž zasvěcení kostela bylo sv. Petru, autor zamlčuje, že v ten den vychází Slunce na azimutu 63,22°, tedy o více než jeden stupeň méně. Vročení podle neděle je již úplný nesmysl. Nicméně, řekl bych, že se jedná docela o pokrok u tzv. "publikujících a grantových", že už nedělají triviální chyby a jen výsledky deformují podle dopředu vytvořené hypotézy. Tož, jen tak dál. :-)
Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.
Tak jsem autorův postup podrobil reviznímu zkoumání. Prvním milým překvapením bylo, že pracuje se skutečným astronomickým severem a nikoli se severem na katastrální mapě. Přiložený plánek je skenováním deformován, takže jsem nemohl s jistotou ověřit, zda jeho azimut "odkloněný o 25,5° k severu", tedy 64,5°, je přesný nebo zaokrouhlený. Mně by vyšel o několik desetin vyšší. Druhým milým překvapením bylo, že počítá s převýšením terénu způsobeným vrchem s hradem Špilberg, takže v zásadě poučený postup. Pak už následovalo jen zklamání. Aby platila patrně dopředu stanovená myšlenka, že azimut kostela směřuje k východu Slunce v den svátku sv. Petra a Pavla 29. června a tudíž zasvěcení kostela bylo sv. Petru, autor zamlčuje, že v ten den vychází Slunce na azimutu 63,22°, tedy o více než jeden stupeň méně. Vročení podle neděle je již úplný nesmysl. Nicméně, řekl bych, že se jedná docela o pokrok u tzv. "publikujících a grantových", že už nedělají triviální chyby a jen výsledky deformují podle dopředu vytvořené hypotézy. Tož, jen tak dál. :-)
Stránku jsem uložil a komentář přidal na závěr článku na mém webu.

Kniha HAJDY NA HRAD