Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Sobota 27. března 2010)
Zkouším ještě prověřit ten rovnoramenný trojúhelník Vít-Petr-Vyšehrad.
Románská bazilika sv. Petra na Poříčí byla o třetinu kratší než dnešní gotický kostel a na svém místě kupodivu zůstal portál, ne chór (ten byl také lehce jižněji oproti dnešní ose kostela - viz).
Pokud protáhneme přímku od jeho románského oltáře přes sv. Longina, dostaneme se asi 11 metrů za závěr dnešního novogotického kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (viz). To je ovšem asi do půlky románské baziliky, kterou dal postavit Vratislav kolem r. 1070 poté, kdy se sem přestěhoval z Pražského hradu pro neshody s mladším bratrem – biskupem Jaromírem. (Svatovítská bazilika byla vyměřena jeho předchůdcem a starším bratrem Spytihněvem II. v r. 1060, který pak na začátku následujícího roku zemřel.) Zlomky půdorysu zřejmě dvouapsidové baziliky byly odkryty v 80. létech 20. století a předpokládá se východní závěr někdo při hřbitovní zdi. Ovšem baziliku rozšířil v r. 1129 Soběslav, tak nevím, kde byl prapůvodní závěr, resp. zda nemohl být oněch 11 metrů za dnešním kostelem.
Pokud odtud vedeme stejně dlouhou (3.192 m) přímku do sv. Víta do průsečíku s Jeruzalémskou linií, schází nám ještě 5 metrů (viz), abychom se dostali do chóru baziliky (počítal jsem to programem GcCalc dle GPS souřadnic Google Earth (který to naměří obdobně, o metr příznivěji, protože zřejmě používá sférický model, i když inzeruje elipsoidní). (Petr – Vyšehrad dle sférického modelu dává 3.188,47 m, Vyšehrad ono místo Víta 3.187.60 m). No, jsou tam převýšení, nevím, jak se s tím modely vyrovnávají, bohužel http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm je určen pro námořníky a letce a s nadmořskými výškami nepočítá. Googlovské mapy při převýšení 50m na kilometr posunují polohu, asi jen v některých směrech (např. Kříž je posunutý asi o metr a půl), což jsem ověřil na fotkách jiných pražských věží.
Dostává se tím ze hry Jindřich, který ovšem údajně neměl románského předchůdce, i Zlíchov.
Co je ještě zvláštní, že přímka Vít-Petr se odchyluje asi o 0.48° (pokud počítám ne výše spočítaný bod Víta, ale střed rotundy) od spojnice brána Malostranských mosteckých věží - Prašná brána, která je dnes přesně východozápadní, což mi přišlo signifikantní, ale vlivem precese to ve středověku muselo být posunuto o 4-5°. Tím by se nesouběžnost obou linií dala vysvětlit, pokud by byly vyměřeny dle astronomických souřadnic se 145-letým odstupem (ale podle čeho by ten směr byl, když není východozápadní..., leda dle soudného dne 2000 ;)).
Pak by se dalo fantazírovat, že pokud by např. referenčním datem byla ev. přestavba svatovítské rotundy v r. 973, pak by linie mezi věžemi vycházela do r. 1118, kdy by byl postaven hypotetický předchůdce Juditina mostu, k němuž dle svého natočení malostranské věže směřují (pokud bychom brali jen tzv Juditinu věž, pak by se data ještě přiblížila). Tím by se ovšem dostal ze hry Kříž a Longin a muselo by se počítat s dřívějšími kostelíky na místě Petra a Petra-Pavla. Ale to už je fakt fantasmagorie, nechci to ale mazat, kdybych někdy našel nějaké vysvětlení, ostatně proto tady píšu takovéto pochybné úvahy, abych to později našel.
Románská bazilika sv. Petra na Poříčí byla o třetinu kratší než dnešní gotický kostel a na svém místě kupodivu zůstal portál, ne chór (ten byl také lehce jižněji oproti dnešní ose kostela - viz).
Pokud protáhneme přímku od jeho románského oltáře přes sv. Longina, dostaneme se asi 11 metrů za závěr dnešního novogotického kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (viz). To je ovšem asi do půlky románské baziliky, kterou dal postavit Vratislav kolem r. 1070 poté, kdy se sem přestěhoval z Pražského hradu pro neshody s mladším bratrem – biskupem Jaromírem. (Svatovítská bazilika byla vyměřena jeho předchůdcem a starším bratrem Spytihněvem II. v r. 1060, který pak na začátku následujícího roku zemřel.) Zlomky půdorysu zřejmě dvouapsidové baziliky byly odkryty v 80. létech 20. století a předpokládá se východní závěr někdo při hřbitovní zdi. Ovšem baziliku rozšířil v r. 1129 Soběslav, tak nevím, kde byl prapůvodní závěr, resp. zda nemohl být oněch 11 metrů za dnešním kostelem.
Pokud odtud vedeme stejně dlouhou (3.192 m) přímku do sv. Víta do průsečíku s Jeruzalémskou linií, schází nám ještě 5 metrů (viz), abychom se dostali do chóru baziliky (počítal jsem to programem GcCalc dle GPS souřadnic Google Earth (který to naměří obdobně, o metr příznivěji, protože zřejmě používá sférický model, i když inzeruje elipsoidní). (Petr – Vyšehrad dle sférického modelu dává 3.188,47 m, Vyšehrad ono místo Víta 3.187.60 m). No, jsou tam převýšení, nevím, jak se s tím modely vyrovnávají, bohužel http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm je určen pro námořníky a letce a s nadmořskými výškami nepočítá. Googlovské mapy při převýšení 50m na kilometr posunují polohu, asi jen v některých směrech (např. Kříž je posunutý asi o metr a půl), což jsem ověřil na fotkách jiných pražských věží.
Dostává se tím ze hry Jindřich, který ovšem údajně neměl románského předchůdce, i Zlíchov.
Co je ještě zvláštní, že přímka Vít-Petr se odchyluje asi o 0.48° (pokud počítám ne výše spočítaný bod Víta, ale střed rotundy) od spojnice brána Malostranských mosteckých věží - Prašná brána, která je dnes přesně východozápadní, což mi přišlo signifikantní, ale vlivem precese to ve středověku muselo být posunuto o 4-5°. Tím by se nesouběžnost obou linií dala vysvětlit, pokud by byly vyměřeny dle astronomických souřadnic se 145-letým odstupem (ale podle čeho by ten směr byl, když není východozápadní..., leda dle soudného dne 2000 ;)).
Pak by se dalo fantazírovat, že pokud by např. referenčním datem byla ev. přestavba svatovítské rotundy v r. 973, pak by linie mezi věžemi vycházela do r. 1118, kdy by byl postaven hypotetický předchůdce Juditina mostu, k němuž dle svého natočení malostranské věže směřují (pokud bychom brali jen tzv Juditinu věž, pak by se data ještě přiblížila). Tím by se ovšem dostal ze hry Kříž a Longin a muselo by se počítat s dřívějšími kostelíky na místě Petra a Petra-Pavla. Ale to už je fakt fantasmagorie, nechci to ale mazat, kdybych někdy našel nějaké vysvětlení, ostatně proto tady píšu takovéto pochybné úvahy, abych to později našel.
