Jan Cinert (Neděle 17. dubna 2016)

Já bych to spíš viděl tak, že na dvojrozměrném egyptském reliéfu se jedná o schématické podání. Ona smyčka může být provaz s uzly po 40 + 30 + 50 délkách, jehož napnutím se získá pravý úhel. Samozřejmě tam jako by chybí třetí roh trojúhelníka, jenže ten má být právě tím natahováním provazu nalezen.

Já vím, že s těmi symboly bohů/bohyň to není vždy jednoznačné. Ale určitě je chyba se dívat na 3 tisíce let trvající existenci Staroegyptské říše jako na něco neměnného. To je případ východu Síria ohlašujícího příchod povodní. Jak dlouho to mohlo přesně fungovat? Sto let? Pak došlo k posunu hvězdné oblohy. Přesto se vykládá význam této hvězdy jako něco trvale platného a významného pro staré Egypťany.

Konkrétně ženské bohyně letní poloviny roku mohly být spojeny se sedmi letními lunacemi a tuto číslovku si mohly někdy ponechat i po povýšení na Jitřenku, která už má ale vazbu na osm pozemských roků a zároveň na pět oběhů Venuše kolem Slunce. Pak záleží na konkrétním tvůrci a jeho době, kolik "cípů hvězdy" ze zvyku nebo naopak inovačně použil. Takže je to těžké, pěticípá hvězda mohla být obecně hvězdou a třeba i někdy Síriem, ale někdy také pěti oběhy Venuše nebo pěti Venušinými cykly. Problém je hlavně v těch výkladech vytvářejících posit neměnnosti během celé říše, navíc často jen povrchně kdysi vytvořenými a stále opakovanými jako neměnné dogma.