ZH (Sobota 16. dubna 2016)
Asi to teď nedovedu podrobněji rozebrat, dávno jsem se tím nezabýval.
Analema souvisí s tzv. časovou rovnicí, nedovedu teď říct jak konkrétně (oba pojmy se zabývají sklonem zemské osy a excentricitou elipsovité dráhy Země), a časová rovnice je v Azoru zabudována pro každý den.
Základní čas, který je v tabulce Azoru, je středoevropský pásmový pro model s atmosférickou refrakcí. V obláčku nad každou časovou hodnotou jsou ostatní časy (pravý sluneční atd.), tentokrát pro model bez atmosféry. Nahoře v záhlaví tabulky je pod otazníkem stručné vysvětlení pojmů.
Azor není dokonalý, nejen proto, že jsem ho dělal coby amatér, ale i proto, že z kapacitních důvodů nelze zpracovat zároveň pro 365 dní všechny anomálie, které lze pro daný okamžik spočítat, myslím ani planetárium/stelárium "jirkaj" (na které odkazuje Azor) to z těchže důvodů nedělá, protože by výpočet zabral moc času, přestože je jen pro jeden okamžik. No, já bych to asi ani nedovedl, i když příslušné rovnice jsou v Astronomical algorithms, na které občas doma posvátně koukám. To chce opravdu dlouhodobé absolutní studijní nasazení.
Každopádně, jak kolikrát doporučoval Franta, je nejlepší zkoumaný okamžik a azimut ověřit v (NASA) Horizons Freda Espenaka, což je asi nezpochybnitzelná autorita.
Analema souvisí s tzv. časovou rovnicí, nedovedu teď říct jak konkrétně (oba pojmy se zabývají sklonem zemské osy a excentricitou elipsovité dráhy Země), a časová rovnice je v Azoru zabudována pro každý den.
Základní čas, který je v tabulce Azoru, je středoevropský pásmový pro model s atmosférickou refrakcí. V obláčku nad každou časovou hodnotou jsou ostatní časy (pravý sluneční atd.), tentokrát pro model bez atmosféry. Nahoře v záhlaví tabulky je pod otazníkem stručné vysvětlení pojmů.
Azor není dokonalý, nejen proto, že jsem ho dělal coby amatér, ale i proto, že z kapacitních důvodů nelze zpracovat zároveň pro 365 dní všechny anomálie, které lze pro daný okamžik spočítat, myslím ani planetárium/stelárium "jirkaj" (na které odkazuje Azor) to z těchže důvodů nedělá, protože by výpočet zabral moc času, přestože je jen pro jeden okamžik. No, já bych to asi ani nedovedl, i když příslušné rovnice jsou v Astronomical algorithms, na které občas doma posvátně koukám. To chce opravdu dlouhodobé absolutní studijní nasazení.
Každopádně, jak kolikrát doporučoval Franta, je nejlepší zkoumaný okamžik a azimut ověřit v (NASA) Horizons Freda Espenaka, což je asi nezpochybnitzelná autorita.

Kniha HAJDY NA HRAD