Jan Cinert (Čtvrtek 11. února 2016)

Dosud jsem měl za to, že jméno je dávno počeštělé Zinn (cín), ale nijak jsem to nezkoumal. Díky za námět :-).
Čtyřicetidenní půst je podle mne jen další použití staré mýtické lhůty 40 dnů, tady v křesťanství.
Plaváček se mi jeví jako kompilace, byť třeba stará. Nejprve narození za zimního slunovratu, pak nalezení v košíku za jarní rovnodennosti, to náleží jednoročnímu Sluníčku. Setkání s princeznou na podzim a sňatek za jarní rovnodennosti už náleží hérojovi vládnoucímu přes letní polovinu roku, takže už tak je vidět, že Plaváček povýšil na delší časové období. Ale cesta za Dědem Vševědem je nějak nadbytečná. Jsou to tři lunace sestupu po podzimní rovnodennosti, setkání se Vševědem při zimním slunovratu a pak cesta zpět nahoru třemi lunacemi k jarní rovnodennosti a opětovnému setkání s princeznou, zároveň s vystřídáním ve vládě s panem králem. Navíc návrat s dary jako by je obdržel od sudiček. Podle mne se jedná o spojení Plaváčkova odchodu do podsvětí během zimy s překonáním Venušina cyklu. Proto tam jsou přidány ony potřebné číslovky 20, 12 a 12 a zároveň tam není řešena přesnost - těch chybějících 40 dnů.
I v ostatních případech jako Odysseus a Elizeus se řeší jen překonání délky Venušina cyklu. Zřejmě proto, že další venušansko-sluneční nebyl.

Mně se to také jeví tak, že u Davida se jedná jen o výpůjčku jména a počtu pěti elementů od Thovta. Bůh Thovt by měl být bohem počasí nebo sloučením Blíženců do jedné osoby, Plutarchos k němu přiřadil jejich boha Herma. David, Patroklos, hrdina Tyr a David bojují se Stovákem, takže jsou v mýtu již časově dále než Venušin cyklus.

Nevím s Davidovými pěti kameny, jestli by se mohlo jednat o pět oběhů Venuše. Spíše tento cyklus počítali podle Jitřenky a mezi pátou a začínající šestou Jitřenkou je spousta dní. Asi by to bylo moc komplikované. Jinak ten poměr 3 : 5 je zajímavý, jen k tomu teď nevím co napsat.