Jan Cinert (Čtvrtek 15. října 2015)

V létě jsme tu probírali rondely, hlavně v Těšeticích a Ruzyni. Naivně jsem si myslel, že se mi podaří v dohledné době objasnit podstatu jejich orientací po rozpoznání oné chyby v jejich zákresech do katastrální mapy, a tím i špatné orientace. Asi bych neměl být tak domýšlivý. Hraje tam roli něco, co je dnes hůře uchopitelné, ale stále se domnívám, že nebyla orientace podle hvězd, ale podle planet, či oběžnice. Jen na to přijít. :-) Snad až bude trochu více času. Zásadní se mi jeví "stlačení" kruhového půdorysu, které nějak určuje směr hlavního astronomického vytyčení. Jen na to přijít. :-)

Ve čtvrtek 16. července 2015 jsem vložil náčtrky s chybným pootočením plánků obou rondelů na druhou stranu, jak jsme pak následně probrali. Mohu poprosit admina o jejich vymazání? Objevují se totiž u strýčka Googla a někoho by mohly zmýlit, případně by si mohl mylně odvodit, že jsme tady asi nějací hlupáci. Snad se časem podaří s touto záležitostí pohnout a vložím jiné.

Franta: V jedné albánské pohádce, kterou teď nemohu dohledat on-line, je příběh tří bratrů stavějících pevnost. Manželka (Novolunní Dívka) nejmladšího bratra (slunečního Potomka) je zazděna (o jarní rovnodennosti) do pevnosti napůl, snad správně tuším, že levou polovinou. Z pohledu pozorovatele východního obzoru je to pak vpravo, takže její pravá polovina, tedy vlevo, zůstává viditelná, a to je směr postupu východů Slunce na obzoru po jarní rovnodennosti doleva. Marzebila by z toho důvodu mohla mít levou ruku zakrytou - "neviděnou", aktualizovaně v rytířské rukavici, podobně jako je i stínová Athéna zobrazována ve zbroji. Stavba pevnosti, která se nejdřív nedaří a po zazdění Dívky se náhle začne dařit, je přibývání Slunce po jarní rovnodennosti a samo stavění je stejné, jako tvorba vstupu do domu pražským tesařem.

Že by Marzebila byla "strážkyní" Krušných hor mi tam nevyplývá, to si někdo iniciativně přidal. Je tu zřejmá vazba na praevropské mýty i přes silnou středověkou aktualizaci. Zajímavé je i dochování neslovanského jména Marzebila. Podobně jsou jména i v Bruncvíkovi, který má zcela jistě také velmi starý původ a s novodobými konspirativními teoriemi o vazbě na Lva z Brunšviku nemá nic společného. Také tato pověst byla zapsána až v pozdním středověku.