ZH (Pondělí 4. května 2015)
Jan Čihák: myslím je to výborná myšlenka. E.T.Havránek píše, že v r. 1891 byly dva pilíře Karlova mostu zapuštěny až na skalnatý podklad, tj. do hloubky devíti metrů pod normální hladinu řeky. Protože nestabilita mostu byla způsobena založením ve štěrkopíscích do hloubky pouze 2,5 metrů. Na onom nákresu z r. 1784 pilíře různě vybočují z osy, hlavně na východní straně, myslím, že i úplný mamlas by dokázal zakreslit pilíře do rovné řady, tak asi měl autor nákresu důvod to udělat takhle.
Někde je fotka pilíře v Čertovce, nezdá se být řádově větší než ty v Pinkasově domě.
Jan CInert: pokud by oblouk byl součástí jižní fasády domu (tedy jejího základu), pak by most šel pod ulicí, ne pod domem, ne? To by se mi zvlášť líbilo, protože při obhlídce místa mi to tak vycházelo.
Někde je fotka pilíře v Čertovce, nezdá se být řádově větší než ty v Pinkasově domě.
Jan CInert: pokud by oblouk byl součástí jižní fasády domu (tedy jejího základu), pak by most šel pod ulicí, ne pod domem, ne? To by se mi zvlášť líbilo, protože při obhlídce místa mi to tak vycházelo.

Kniha HAJDY NA HRAD