Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 4. května 2015)
Musím se zase vrátit k předchozímu tématu. Zjevně jsem se nechal zblbnout tím líbivým nápadem z diskutovaného článku, že sedm bran, kterými sestupovala Ištara, by mělo být sedm lunací během existence Jitřenky. Jak jsme probrali, tak to nevychází, a mýtická číslovka musí vycházet přesně a opakovaně, jestliže se uplatnila. Navíc, sedmi branami sestupoval k Ereštigale i bůh Nergal, který se dá identifikovat jako Mars. Pak se jedná už jedině o sedm úrovní Slunce a Měsíce, čili sedm nebeských sfér.
Tedy od hora:
1 - maximum vysokého Měsíce
2 - výška Slunce za letního slunovratu
3 - maximum nízkého Měsíce
4 - výška Slunce za rovnodenností
5 - minimum nízkého Měsíce
6 - výška Slunce za zimního slunovratu
7 - minimum vysokého Měsíce
Jitřenka při sestupu prochází těmito úrovněmi, které jsou branami stejně, jako je nízký vchod, který vytváří pražský Libušin rovnodennostní tesař.
Celé to ovšem neřeší to, co bylo na počátku úmyslem, kdo je hodnou maminkou Nastěnky.
K Juditině mostu zatím jen v bodech.
Omlouvám se za nepřesnou citaci z hlavy kronikáře Vincentia. Ale stejně mám za to, že Vincentius trochu přehání tvrzením, že nikdo před tím ani nepomyslel most začít, když je na Juditině věži onen reliéf mířící pohledově na most a tato věž souvisí s opevněním Soběslava I., který jej započal v roce 1135.
Věže na staroměstské straně bych neřešil. V době výstavby mostu nebylo na té straně nic opevněného, vše je až gotika po polovině 13. století.
U Dragouna nemohou být malostranské pilíře začátku mostu přesně zakresleny právě proto, že jejich těleso je až pod podlahami sklepů.
Rozměrům pilířu v Pinkasově paláci zatím moc nevěřím. Co když jsou zakresleny podle ustálené představy o šířce mostu 6,5 - 7 m? Sousední pilíř v Čertovce je široký 11 m a rovněž rozměry pilířů z druhé strany z plánu roku 1784 jsou daleko větší. Tehdy došlo k chybnému zákresu umístění všech pilířů vůči Karlovu mostu, ale u samotných rozměrů pilířů se těžko mohli tolik splést, to by museli být snad úplně blbí.
K organizaci výstavby mostu bych to viděl asi takto. Pilíře se mohly zakládat a vystavět samostatně, třeba všechny najednou. Pak ale při vytváření oblouků se nejspíše postupovalo ze dvou stran od břehů, protože se po předchozích dokončených obloucích dopravoval materiál již horem. Jenže to musela malta v obloucích vždy pořádně zatvrdnout, aby se na klenbě mohlo nadezdívat a vytvořila se dopravní plocha. To je zdá se nejvíce limitující v rychlosti výstavby.
Tedy od hora:
1 - maximum vysokého Měsíce
2 - výška Slunce za letního slunovratu
3 - maximum nízkého Měsíce
4 - výška Slunce za rovnodenností
5 - minimum nízkého Měsíce
6 - výška Slunce za zimního slunovratu
7 - minimum vysokého Měsíce
Jitřenka při sestupu prochází těmito úrovněmi, které jsou branami stejně, jako je nízký vchod, který vytváří pražský Libušin rovnodennostní tesař.
Celé to ovšem neřeší to, co bylo na počátku úmyslem, kdo je hodnou maminkou Nastěnky.
K Juditině mostu zatím jen v bodech.
Omlouvám se za nepřesnou citaci z hlavy kronikáře Vincentia. Ale stejně mám za to, že Vincentius trochu přehání tvrzením, že nikdo před tím ani nepomyslel most začít, když je na Juditině věži onen reliéf mířící pohledově na most a tato věž souvisí s opevněním Soběslava I., který jej započal v roce 1135.
Věže na staroměstské straně bych neřešil. V době výstavby mostu nebylo na té straně nic opevněného, vše je až gotika po polovině 13. století.
U Dragouna nemohou být malostranské pilíře začátku mostu přesně zakresleny právě proto, že jejich těleso je až pod podlahami sklepů.
Rozměrům pilířu v Pinkasově paláci zatím moc nevěřím. Co když jsou zakresleny podle ustálené představy o šířce mostu 6,5 - 7 m? Sousední pilíř v Čertovce je široký 11 m a rovněž rozměry pilířů z druhé strany z plánu roku 1784 jsou daleko větší. Tehdy došlo k chybnému zákresu umístění všech pilířů vůči Karlovu mostu, ale u samotných rozměrů pilířů se těžko mohli tolik splést, to by museli být snad úplně blbí.
K organizaci výstavby mostu bych to viděl asi takto. Pilíře se mohly zakládat a vystavět samostatně, třeba všechny najednou. Pak ale při vytváření oblouků se nejspíše postupovalo ze dvou stran od břehů, protože se po předchozích dokončených obloucích dopravoval materiál již horem. Jenže to musela malta v obloucích vždy pořádně zatvrdnout, aby se na klenbě mohlo nadezdívat a vytvořila se dopravní plocha. To je zdá se nejvíce limitující v rychlosti výstavby.
