ZH (Pondělí 27. dubna 2015)

To je dobrý nápad s reliéfem (mou zásluhou je jen, že jsem domluvil návštěvu příslušné prostory, celá Bílá věž dosud exsistuje, je zvazata do středního křídla Nového paláce). Těžko to ale ověřit, leda by byla fotodokumentace z dob Plečnikovy přestavby, pokud tereziánskou omítku osekali až na zdivo.

Jak známo, se základní myšlenkou vašeho textu (že před Juditiným mostem byl jen most přes malostranské rameno Vltavy, ne přes celou řeku) nejsem srozuměn. Nicméně mě zaujala úvaha o výšce Vltavy při neobvyklé povodni (při ostatních, byť zřídka, sahala Vltava sotva k mostovce, nyní deset loket nad ni, což zpochybňujete, bylo by to prý přes 6 metrů).
Staročeský loket (je dosud na Novomětské radnici) měal 59.3 cm.
V originále Kosmovy kroniky je použit výraz ulna, běžně je loket jakožto délková míra latinsky cubitus (cubitum).
Římský loket (cubitus) měl 44.4 cm.
No, když dám předloktí svisle na stůl, naměřím od lokte ke konci prstů 48 cm, mám 184 cm, odhadl bych, že římský loket byl u nižších postav měřen takto. Když obtočím provaz kolem lokte a jamky mezi palcem a ukazovákem, vyjde 86 cm. Nechápu moc, jak se dospělo k těm 59 cm, vídeňský loket (77.8 cm) bude asi ten krejčovský způsob.

No a ulna je v lékařské terminologii loketní kost, tj. lze ji na předloktí naměřit od konce lokte po jamku mezi předloktím a zápěstím, což není úplně vyloučený způsob, je poměrně přesný, v mém případě je to 30 cm, u středověkého průměrného člověka by to mohlo být kolem 27 cm.