Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)

Franta: Myslel jsem to tak, že počátky římských kalendářních měsíců byly stanoveny tak, aby byly 40 dní po slunovratech a rovnodennostech (mimo Samhainu, kde to nejde). Čili s posunem 144 x 20 = 2880
2920 - 2880 = 40, který jste uvedl a mně se zalíbil. Beltain by podle toho měl být původně jarní rovnodenností a kvůli tomu by se pálily čarodějnice. Stejně to ale předpokládá jednorázovou akci, kdy by se počítání podle Venušina cyklu s celkem 144 měsíci po 20 dnech dalo do souladu s římským kalendářem. Přebývalo by totiž oněch 40 dnů. Je to zatím jen taková myšlenka podle Vás, jak známo, tak na tom 40denním posunu jsme si zatím vylámali zuby.

Myšlenka ZH v odkazu je zajímavá a zřejmě vychází. Nekontroloval jsem to. :-) Je i jiná možnost, byť nevychází úplně přesně. Dvanáct lunárních měsíců dá 354 dnů, takže zbývá 11,25 dne do solárního roku. Rozdíl mezi 21. 12. a 1. 1. je 10 dnů. Jako by zde byl zakuklen "13. měsíc", který vyrovnával solární a lunární čas.

Já osobně báchorkám, že římský kalendář měl původně jen 10 měsíců nevěřím. Tak staré zápisy nejsou, aby se to dalo doložit. Takže podle mne po desátém "decembru" následoval jedenáctý leden a dvanáctý únor. Ten pak měl jen zbylý počet dní. Ovšem i tohle je pozůstatek nějaké reformy, kdy začátky měsíců byly posunuty od rovnodenností a slunovratů.