Jan Cinert (Pondělí 20. dubna 2015)

Pamatuji si z Azuru, že Jitřenka se pohybuje za východů Slunce podobně, jak je onen "květ" dole na stránce s pentagramem (http://freemasonry.bcy.ca/anti-masonry/venus.html), tedy po stejných křivkách, včetně oné smyčky. Z "květu" nejsem schopen posoudit, co je skutečně viditelné a co je dokreslené. V každém případě se ony křivky stávají ležatějšími do první Venušiny čvrtě a pak zase svislými, jako se chovají přímky v animaci pentagramu. Posuny výšek jsou způsobeny tou proměnou náklonu zemské osy a do stran zase jinou rychlostí oběhů Země a Venuše. Takže pentagram je jakoby principiálně správně sestaven. Jen je nereálný tvarem, umístěním a tím zjednodušením do přímek.

Takže pro pozemšťana, dle mého, jsou asi vidět jen části křivek při východním obzoru při Jitřence a zrcadlově obráceně totéž na západě pro Večernici. Hlavní body, čili umístění Jitřenky při východu Slunce, by měly dát jiný tvar, nežli je na animaci pentagramu.

Franta: Znakem venušanských žen je osmicípá hvězda podle osmi solárních roků, nikoliv pěticípá. Pouze v některých pozdních případech je použita pěticípá hvězda a není jasné zda, se jedná o nepřesnou stylizizaci obecné hvězdy. Probírali jsme to dříve a nalezli pouze jeden případ požití pěticípé hvězdy u egyptské Sešat.

Jablko je spojováno se slunečními bohy, jako je Apolón, jak i jeho jméno tomu napovídá, nikoliv s venušanskými bohyněmi. Tohle jste asi převzal z nějakých nepřesných popularizací.

Jak jsem k tomu dospěl podle mýtů, tak počátek počítání roků a cyklů by měl být původně o podzimní rovnodennosti. Jenže není jasné u Venušina cyklu, zda Jitřenkou nebo Večernicí.