Jan Cinert (Úterý 16. prosince 2014)

Různí autoři se všude možně „vyblbnou“ s Plejádami. Prý se má jednat o všeobecně známé souhvězdí od pradávna. Jak jsme již probrali, tak sedmička pro souhvězdí Plejád není příznačná a souvislost může být dána jen tím, že Plejády v určitém období vycházely na jaře, tedy na počátku sedmi letních lunací. Snad každé malé dítě ovšem zná souhvězdí zvané Velký vůz, které je na obloze nejnápadnějším. Toto Sedmihvězdí muselo být nejnápadnější i našim předkům. V Kalevale je nazýváno Medvědem, takže dnešní rozšířené souhvězdí Velká medvědice je až pozdější, ve snaze vyplnit oblohu souhvězdími. I jiné severnější národy nazývaly Velký vůz Medvědem, v Egyptě to byla Býčí kýta. Takže regulérní Sedma, jako třeba sedm teček na sumerských pečetích může být jedině „severský“ Medvěd, nebo „jižní Býk“ (Býčí kýta), tedy sedmihvězdí Velkého vozu.

V Kalevale na str. 151 je popis krásné „novoluní“ Dívky: ...na čele jí Měsíc svítí, na ňadrech jí Slunce září, sedmihvězdí lepé u ní na spanilém znaku trůní. V básnickém provedení může být „spanilým znakem“ jedině klín. Je to vlastně popis postavení na obloze v létě: nejvýše novolunní srpek, níže Slunce a nejníže sedmihvězdí Medvěd. Jestliže v zimě Slunce sestoupí na úroveň Velkého vozu, pohádkoví hrdinové se stávají medvědy. Tady bude nejspíše původ oněch proměn.

Úplně původní tedy bude vyjádření tohoto souhvězdí Sedmičkou. Později, podle poznatku, že medvěd v zimě spí a na jaře se probouzí, došlo k pojmenování Medvěd a pohádkovým proměnám v medvěda. Souhvězdí Velký vůz se v průběhu času proměňuje, bylo by zajímavé zjistit, jaký tvar mělo v období 30-20000 let př. n. l. Nedivil bych se, kdyby připomínal kosočtverec nebo ♀.

Jen pro zajímavost. Dnes skončila anabáze se snímkem katastrální mapy Nitry. Zkusil jsem i velvyslanectví SR a nakonec skončil u Ing. Mališe z geografického ústavu v Bratislavě. Velmi ochotně mi snímek poslal a tím i nadělil pěkný dárek k Vánocům.