Franta (Středa 19. listopadu 2014)

Díky! Ano zkoušel jsem ten odkaz.
"Rovnodennostní výška slunce je úrovní, která odděluje níže položené božské podsvětí od prostoru nahoře, v němž se pohybují bohové."
Typicky se takto projevuje začátek roku označovaný jako samain - dušičky, tedy je tam to posunutí o cca 40 dnů od rovnodennosti, které už se tady taky diskutovalo. Jako prahový je udáván dnes konkrétní den, ale dříve to asi bylo v ten den kdy denní sluneční pouť měla nějaké určité parametry. Udává se, že beltine, který je protipólem samainu je doba, kdy je už tráva dostatečně vyrostlá, že se dá vyhnat dobytek na pastvu a teplá část roku končí, když je třeba zahnat zvířata z pastvy domů. Keltové měli začátek roku posunutý od rovnodennosti, na samain. Jižněji to možná mohlo být o rovnodennosti. Možná tedy Slunce překračovalo nějaké prahy, ve smyslu hranice. Síly Slunce pod nízkým prahem byly prostě už podprahové. Nízký práh by pak na rovnoběžce Prahy mohlo Slunce překračovat koncem dubna a začátkem listopadu. A Esus by pak tesal nový nízký práh (na jaře, když nový rok tak i nový práh), které by Slunce posléze překročilo a po létě by zase nastal okamžik, kdy by se za tem samý práh muselo vrátit.
Řekněme, že Slunce vychází o letním slunovratu v azimutu 51°, o zimním slunovratu v azimutu 127° Rozdíl je 76°. Ten když rozdělíme na čtyři díly, dostaneme azimuty 51+19=70%, 70+19=89°, 89+19=108° a 108+19=127° Azimut 70° by odpovídal 20 dubnu, azimut 108° 24. říjnu
To celé s přesností +/- autobus.
Může být někdy kolem 20.4. v Praze nízký prahový den, ve smyslu že Slunce v ten den překoná nízký práh. Pak by asi byl vysoký práh, který nikdy nepřekoná - o letním slunovratu. Logicky pak zbývá zimní slunovrat a to by mohla být ta nula, kterou Keltové objevili nezávisle na Arabech (či, kdo ji objevil :-))