Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Pondělí 17. listopadu 2014)
Takové základní mýty pochází ještě z dob před zatlačením Finů na sever. V komentáři překladatele J. Holečka se např. uvádí, že v Kalevale je zmíněn vepř, který byl ve Finsku neznámý. Zkoušel jste toto? Na notebooku se mi to načítalo hrozně pomalu, ale na compu za tři minuty.
Je třeba mít na paměti, že Kalevala byla zapsána až v 19. století. Původní zřetelná obrazná vyjádření se stala trochu upravena součástí epického vyprávění a tak i bůh podzimní rovnodennosti Väinämöinen se stal pěvcem. Takže dub zpočátku nerost, protože dráha slunce na podzim klesá. Po zimním slunovratu dub začal růst, ale za jarní rovnodennosti je tento symbol stínového zimního období pokácen Essem a začne letní slunná polovina roku. Ty tři údery jsou zřejmě původně tři měsíce od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Např. Dionýsos byl na tyto tři měsíce zašit do Diova stehna a jedná se o častou počáteční číslovku v mýtech. Takže i Bruncvík se po třech letech vlády vydal do světa.
Uvedený příklad nuly je zkratka pro současného člověka. Rovnodennostní výška slunce je úrovní, která odděluje níže položené božské podsvětí od prostoru nahoře, v němž se pohybují bohové. V pozdějších zpracováních mýtů se toto poněkud vytratilo, protože došlo k silné personifikaci.
Sluneční héroiové většinou rychle rostou, jedná se o přibývání výšky Slunce. O letním slunovratu se díky vedru stanou až hroznými a musí být zkroceni "ženskou nahotou", nebo se jim roztaví křídla (Ikaros), či podlehnou nemohoucnosti (Neklan). Proto stejný kořen v HORA, HROZNÝ, HOŘET, a i v denních skocích Slunce nahoru HORS (kůň), HORA (hodina) atd. Není jednoduché hned pochopit, jak to bylo v původním znění mýtu. Pidimužík byl nejmenší po vzniku za zimního slunovratu, pak sice rostl, ale byl např. poslán v košíku po vodě nebo zašit do Diova stehna. Teprve za jarní rovnodennosti je nalezen a vstupuje na scénu a začíná konat, což je zároveň v době, kdy Slunce v jeho období je nejníže, tedy "na nule". Hlavní problém je, že se někdy spojil princip "potomka", letního období, které se rodí za zimního slunovratu, jako např. Ježíš, s héroiem jarní rovnodennosti Essem, tesařem apod. Správně původně je potomek nalezen "v košíku" tesařem, který se o něj dále stará jako pěstoun. V Kalevale je tento potomek zároveň tesařem a není potomkem nikoho. To je zase zjevně tím, že jednalo původně o samostatnou skladbu. Pojmenovaným héroiem jarní rovnodennosti je božský kovář Ilmarinen, neboť s Väinämöinenem soupeří o dívku, ale dodatečnou úpravou je, že jsou bratři.
Je třeba mít na paměti, že Kalevala byla zapsána až v 19. století. Původní zřetelná obrazná vyjádření se stala trochu upravena součástí epického vyprávění a tak i bůh podzimní rovnodennosti Väinämöinen se stal pěvcem. Takže dub zpočátku nerost, protože dráha slunce na podzim klesá. Po zimním slunovratu dub začal růst, ale za jarní rovnodennosti je tento symbol stínového zimního období pokácen Essem a začne letní slunná polovina roku. Ty tři údery jsou zřejmě původně tři měsíce od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Např. Dionýsos byl na tyto tři měsíce zašit do Diova stehna a jedná se o častou počáteční číslovku v mýtech. Takže i Bruncvík se po třech letech vlády vydal do světa.
Uvedený příklad nuly je zkratka pro současného člověka. Rovnodennostní výška slunce je úrovní, která odděluje níže položené božské podsvětí od prostoru nahoře, v němž se pohybují bohové. V pozdějších zpracováních mýtů se toto poněkud vytratilo, protože došlo k silné personifikaci.
Sluneční héroiové většinou rychle rostou, jedná se o přibývání výšky Slunce. O letním slunovratu se díky vedru stanou až hroznými a musí být zkroceni "ženskou nahotou", nebo se jim roztaví křídla (Ikaros), či podlehnou nemohoucnosti (Neklan). Proto stejný kořen v HORA, HROZNÝ, HOŘET, a i v denních skocích Slunce nahoru HORS (kůň), HORA (hodina) atd. Není jednoduché hned pochopit, jak to bylo v původním znění mýtu. Pidimužík byl nejmenší po vzniku za zimního slunovratu, pak sice rostl, ale byl např. poslán v košíku po vodě nebo zašit do Diova stehna. Teprve za jarní rovnodennosti je nalezen a vstupuje na scénu a začíná konat, což je zároveň v době, kdy Slunce v jeho období je nejníže, tedy "na nule". Hlavní problém je, že se někdy spojil princip "potomka", letního období, které se rodí za zimního slunovratu, jako např. Ježíš, s héroiem jarní rovnodennosti Essem, tesařem apod. Správně původně je potomek nalezen "v košíku" tesařem, který se o něj dále stará jako pěstoun. V Kalevale je tento potomek zároveň tesařem a není potomkem nikoho. To je zase zjevně tím, že jednalo původně o samostatnou skladbu. Pojmenovaným héroiem jarní rovnodennosti je božský kovář Ilmarinen, neboť s Väinämöinenem soupeří o dívku, ale dodatečnou úpravou je, že jsou bratři.
