J. Čihák (Sobota 23. ledna 2010)

Hlásné věže Pražského hradu umožňovaly kontrolovat kotlinu, ale rozhled po kraji byl omezený, zejména na sever. Přemyslovci museli v okolí kotliny využívat vrchy, které poskytovaly daleký rozhled. Mezi hlásné vrchy nejspíše patřilo i Ládví. Nemuseli tam stavět hrad s vysokou věží. Stačilo sednout si na kámen a hledět až na konec Čech. Přesto si myslím, že na vrchu byla alespoň opevněná pozorovatelna ze dřeva, které říkali Hledie. Vrch se časem nemohl jmenovat jinak. Otázkou je, jak se mohl název Hledie změnit na Ládví. Možné řešení prochází přes slovo ledví, staročesky ledvie, které mělo více významů: ledviny a jiné útroby, nitro, bedro a sídlo duše. Slova hledie a ledvie mají úplně jiné významy, ale jsou si velmi podobná foneticky, což mohlo zapříčinit změnu názvu. Dále se při jazykovém vývoji změnilo Ledvie na Ledví. Lidé potom název zkomolili na Ládví a dodnes to bývá chápáno jako ladný vrch. Takovéto změny názvů nejsou nijak vzácné. Příkladem může být přilehlá obec Dawlice, dnes Ďáblice.