Kniha HAJDY NA HRAD
Franta (Pondělí 9. června 2014)
A co azimut té linie Tetín - Stará Boleslav - není to slunovratový směr? Tedy zimního slunovratu.
Ta má spekulace se s osou, která vede přes Petřín a je poněkud pošinutá, vychází z představy, že pokud z místa, kde je Mostecká věž někdo fixoval na obzoru krajní polohy západů Slunce, zafixoval západ o letním slunovratu tam, kde je nyní katedrála. Co tam bylo tehdy je otázka, ale možná právě proto byly později doneseny ostatky sv. Víta, které tomu místu s dlouhou tradicí zajistilo zase budoucnost. Důležité je, že Slunce zapadá do katedrály, její vežičky nejsou dle mého soudu nijak důležité.Karel IV a jeho architekti mohli navrhnout efektní divadlo, ale jádro je schované pod ním.
No a pokud někdo fixoval letní slunovratový západ Slunce a fixoval ho s tou desetistupňovou odchylkou, určitě fixoval i rovnodennostní směr (a také směr zimního slunovratu) a fixoval ho na obzoru, který má také značné převýšení. A pokud ho tam někde na obzoru fixoval, fixoval tam "pražskou rovnodennostní osu".
Že "Osa je jen jedna, a to ta přesně na východ ve směru rovnodenností.", to já samozřejmě vím, ale co je to "ve směru k rovnodennosti"? Nejspíš tam kde Slunce o rovnodennosti vychází nebo zapadá. A celé se to redukuje na to jak byla určena rovnodennost.
Zjednodušeně řečeno, kde v Praze zapadá o rovnodennosti Slunce, když se pozoruje z místa, kde stojí Mostecká věž? Když je západ Slunce o letním Slunovratu posunut o 10 stupňů k jihu (z 309 na 299) bude o rovnodennosti posunut taky (předpoklad stejného převýšení, v případě Petřína je převýšení ještě větší než u Pražského hradu) No a ten odhad je, že z 270 se pošine na 260.
A protože je to linie vytyčená v Praze, je to pro mne "Pražská osa"
Ještě jedna spekulace
Orloje prý mají takový kotouč, kterému se říká "cisoján" - od mnemotechnické říkanky, která umožňovala zapamatovat si jak jsou za sebou svátky světců v kalendáři. Kruh s výsečemi, pro každý den jednu, který se každý den posune o jeden dílek. A takové pomůcky mohly být i přenosné, třeba namalované na kůži. No a ta kůže se mohla donést na místo, kde měl být zbudován kostel a pak už stačilo jen kůži "zorientovat" a vybrat výseč se jménem světce a tím směrem vytyčit osu kostela. Astronomické pozorování by se zjevně mělo použít k orientaci té kůže, třeba orientovat ji podle "poledne". Co když se tak kostely opravdu zakládaly a ta navigační pomůcka byla byla zkalibrovaná podle jiné osy než té, která směřuje tam, kde dnes říkáme, že je východ.
Ta má spekulace se s osou, která vede přes Petřín a je poněkud pošinutá, vychází z představy, že pokud z místa, kde je Mostecká věž někdo fixoval na obzoru krajní polohy západů Slunce, zafixoval západ o letním slunovratu tam, kde je nyní katedrála. Co tam bylo tehdy je otázka, ale možná právě proto byly později doneseny ostatky sv. Víta, které tomu místu s dlouhou tradicí zajistilo zase budoucnost. Důležité je, že Slunce zapadá do katedrály, její vežičky nejsou dle mého soudu nijak důležité.Karel IV a jeho architekti mohli navrhnout efektní divadlo, ale jádro je schované pod ním.
No a pokud někdo fixoval letní slunovratový západ Slunce a fixoval ho s tou desetistupňovou odchylkou, určitě fixoval i rovnodennostní směr (a také směr zimního slunovratu) a fixoval ho na obzoru, který má také značné převýšení. A pokud ho tam někde na obzoru fixoval, fixoval tam "pražskou rovnodennostní osu".
Že "Osa je jen jedna, a to ta přesně na východ ve směru rovnodenností.", to já samozřejmě vím, ale co je to "ve směru k rovnodennosti"? Nejspíš tam kde Slunce o rovnodennosti vychází nebo zapadá. A celé se to redukuje na to jak byla určena rovnodennost.
Zjednodušeně řečeno, kde v Praze zapadá o rovnodennosti Slunce, když se pozoruje z místa, kde stojí Mostecká věž? Když je západ Slunce o letním Slunovratu posunut o 10 stupňů k jihu (z 309 na 299) bude o rovnodennosti posunut taky (předpoklad stejného převýšení, v případě Petřína je převýšení ještě větší než u Pražského hradu) No a ten odhad je, že z 270 se pošine na 260.
A protože je to linie vytyčená v Praze, je to pro mne "Pražská osa"
Ještě jedna spekulace
Orloje prý mají takový kotouč, kterému se říká "cisoján" - od mnemotechnické říkanky, která umožňovala zapamatovat si jak jsou za sebou svátky světců v kalendáři. Kruh s výsečemi, pro každý den jednu, který se každý den posune o jeden dílek. A takové pomůcky mohly být i přenosné, třeba namalované na kůži. No a ta kůže se mohla donést na místo, kde měl být zbudován kostel a pak už stačilo jen kůži "zorientovat" a vybrat výseč se jménem světce a tím směrem vytyčit osu kostela. Astronomické pozorování by se zjevně mělo použít k orientaci té kůže, třeba orientovat ji podle "poledne". Co když se tak kostely opravdu zakládaly a ta navigační pomůcka byla byla zkalibrovaná podle jiné osy než té, která směřuje tam, kde dnes říkáme, že je východ.
