Jan Cinert (Čtvrtek 29. května 2014)
Četl jsem jen dříve odkazovanou zprávu o výzkumu v Pdf. V pododkazu "Tuhle" je na barevném řezu chyba, je přehozený východ a západ, přičemž by Z měl být spíše JZZ. Je to vidět i podle fota z 50. let, které je od silnice na JV. Val a vedle vedoucí pozdější úvoz cesty na západním svahu je výraznější, nežli je z řezů patrné.
Na barevném řezu jsou ve svahu červené fleky, snad zřícené zdivo nebo kamenitý násyp a pod ním zemina s nižším odporem. To je divné a ve zprávě se na to upozorňuje. Stejně je divná přítomnost "nasypané" zeminy nad "čočkou a spol.". Při stavbě tvrze se zakládalo na únosný podklad, takže pokud by se jednalo o zdivo tvrze, je nevysvětlitelný svrchní násyp na vrcholu a zároveň založení obvodového opevnění do nesoudržné zeminy.
Je to tedy záhada. Podle dosavadních poznadků bych odhadl, že na vrcholu mohla být navršena mohyla. Gotická tvrz mohla být spíše jen dřevěná, případně se zděnou obvodovou hradbou. Z toho důvodu byl vršek zarovnán a později využit pro stavbu snad barokního kostelíka. V tak malé gotické tvrzi by se totiž dala spíše očekávat jen soukromá kaple spojená s palácem.
V každém případě záhada trvá, protože přemístěná zemina na vrcholu těžko může pocházet z doby po zániku tvrze a třeba spojená s úpravou terénu pro stavbu kostelíka. To by bylo moc práce.
Nemohu do toho geologům moc mluvit, ale co když je ona "čočka" třeba jen zbytek tvrdé křemencové vrstvy, či něčeho podobného ?
Na barevném řezu jsou ve svahu červené fleky, snad zřícené zdivo nebo kamenitý násyp a pod ním zemina s nižším odporem. To je divné a ve zprávě se na to upozorňuje. Stejně je divná přítomnost "nasypané" zeminy nad "čočkou a spol.". Při stavbě tvrze se zakládalo na únosný podklad, takže pokud by se jednalo o zdivo tvrze, je nevysvětlitelný svrchní násyp na vrcholu a zároveň založení obvodového opevnění do nesoudržné zeminy.
Je to tedy záhada. Podle dosavadních poznadků bych odhadl, že na vrcholu mohla být navršena mohyla. Gotická tvrz mohla být spíše jen dřevěná, případně se zděnou obvodovou hradbou. Z toho důvodu byl vršek zarovnán a později využit pro stavbu snad barokního kostelíka. V tak malé gotické tvrzi by se totiž dala spíše očekávat jen soukromá kaple spojená s palácem.
V každém případě záhada trvá, protože přemístěná zemina na vrcholu těžko může pocházet z doby po zániku tvrze a třeba spojená s úpravou terénu pro stavbu kostelíka. To by bylo moc práce.
Nemohu do toho geologům moc mluvit, ale co když je ona "čočka" třeba jen zbytek tvrdé křemencové vrstvy, či něčeho podobného ?

Kniha HAJDY NA HRAD