Jan Cinert (Středa 21. května 2014)
Jirka Marounek: Mohu-li poprosit, tak na jan.cinert@centrum.cz. Už se těším!
ZH: Skutečně s břehem bývalého ramena pod Opyší je to problém. Jenže v Josefské byl nalezen kameny dlážděný úsek, podle J. Čihákové konec 8.-9. století. Pokud by tato cesta vedla do jižní rokle hradního ostrohu, tak pak jedině dále po ostrohu na západ a od Pohořelce dom Dejvic. Takhle to dost do kopce a snadnější by to bylo přes Strahov. Také je třeba rozlišovat mezi lokální cestou obsluhující prostor od Radlic po pražské hradisko a dálkové trasy, což je podle dosavadního poznání obtížné. Také by trasa Myší dírou od 6. století mohla do bubenečsko-dejvické osady vést od jihu přes rameno, kde předpokládám první most a po výplavovém kuželu Brusnice na druhou stranu do Myší díry.
Nebovidská terasa VIIc začínala na kótě asi 185,5 m. n. m., běžná hladina vody asi 181-182 m. To jsou základní údaje pro raný středověk, takže výškový rozdíl mezi hladinou a úrovní osídlení byl asi 4 m.
ZH: Skutečně s břehem bývalého ramena pod Opyší je to problém. Jenže v Josefské byl nalezen kameny dlážděný úsek, podle J. Čihákové konec 8.-9. století. Pokud by tato cesta vedla do jižní rokle hradního ostrohu, tak pak jedině dále po ostrohu na západ a od Pohořelce dom Dejvic. Takhle to dost do kopce a snadnější by to bylo přes Strahov. Také je třeba rozlišovat mezi lokální cestou obsluhující prostor od Radlic po pražské hradisko a dálkové trasy, což je podle dosavadního poznání obtížné. Také by trasa Myší dírou od 6. století mohla do bubenečsko-dejvické osady vést od jihu přes rameno, kde předpokládám první most a po výplavovém kuželu Brusnice na druhou stranu do Myší díry.
Nebovidská terasa VIIc začínala na kótě asi 185,5 m. n. m., běžná hladina vody asi 181-182 m. To jsou základní údaje pro raný středověk, takže výškový rozdíl mezi hladinou a úrovní osídlení byl asi 4 m.

Kniha HAJDY NA HRAD