ZH (Úterý 12. ledna 2010)

Díky za vyčerpávající pojednání o zlomech.
Otázka je, v které době a v jakých podmínkách se řídili jakými principy. S postupující civilizací a dominancí křesťanské symboliky bych odhadl, že ta křesťanská symbolika postupně převládala. I když se asi kostely stavěly často na místech svatyň pohanských, které byly jistě stavěny na místech přírodních pozoruhodností.
Ta Svátkova pověst, že kapli sv. Kříže postavil kupec vrátivší se ze zajetí v Jeruzalémě, kde byl zavřen v podobné kapli, je zajímavá. Buď se tedy skutečně tradovala, nebo možná měl Svátek či ten, od koho čerpal, podobnou myšlenku jako vy (jeruzalémská linie).

Co se týče pražského zlomu - v Neživé přírodě v Praze a okolí (zdejší odkaz č. 11) je na půdorysném náčrtu Starého Města (32-6) zakreslena terasa se skalnatým podkladem (na níž stojí i rotunda sv. Kříže), čemuž ovšem se nezdá odpovídat bokorys 32-5, kde žádná elevace pevného podkladu není. Každopádně - pokud tam skalní terasa je, nebyl by v místě rotundy zlom, pokud jsou tam všude štěrkopísky hluboké cca 10 metrů a nad nimi antropogenní nánosy cca 2,5 m, na kterých je rotunda postavena, těžko se tam mohl zlom projevit. A ty projevy zlomů dál od města jsou natolik mohutné, že by mezi nimi asi málokdo vedl přesnou linii.

I když - na Žiži byla každopádně studánka, což je na temeni kopce magické. Rotunda sv. Štěpána (Longina) v dnešní ulici na Rybníčku možná byla postavena taky u studánky, tehdy tam město nebylo, a existuje pověst (bez ohledu na naše spekulace), že byla původně pohanskou svatyní. Žádné koryto potoka se tam nezdá podle vrstevnicové mapy být, tak asi byl rybníček v místě mohutnějšího pramene. Tím by se dostalo do hry mé oblíbené studánky, jakožto projevy geologických poruch :).
Pokud by bylo místo rotundy sv. Longina určeno mnohem dříve, napadá mi, jestli tehdy nebyl bod slunovratu na obzoru při pohledu od sv. Víta posunutý vlivem precese a neodpovídal více umístění Longina. Ale už nemám sílu to na Sky Pro zjišťovat, možná někdy...