Jan Cinert (Středa 7. května 2014)

Problém s Kazinou mohylou začíná už u toho, kudy vedla cesta z Prahy "do kraje Bechyňského". Už jsme tu na to dříve narazili s tím, že Barandovská skála se nedala po břehu obejít. To by pak cesta z Prahy do Zbraslavi musela vést komplikovaně složitým terénem po kopcích na levém břehu. Druhou možností je cesta od Vyšehradu s brodem někde u Chuchle a pak po levobřežní nivě. Nevím, nejvíce by se mi líbilo, kdyby přece jen u Barandovské skály byl nějaký břeh nivy. V době založení Zbraslavského kláštera by kolem něj měla vést hojně používaná a jednoduchá cesta z jihu do Prahy, tedy nejlépe po levém břehu.

Pak je otázka, kudy raně středověká cesta vedla ze Zbraslavi dále nahoru do Brd. Mohlo to být tak, jak naznačuje stávající zástavba a cesta do prudkého kopce přímo na jih, nebo po původním břehu od kláštera/zámku, a pak zhruba jak je dnes rychlostní silnice na Příbram.

V každém případě Kosmas nějaký útvar na hoře Oseka vytvořený lidskýma rukama viděl, a to jedině před brodem přes Berounku, nebo někde u Cukráku. Takovou mohylu je možné spojit pouze s dobou železnou, tedy předkeltským obdobím hradiska nad Závistí. Jestli jsem to nepomotal, tak od tamější svatyně je Cukrák na azimutu 232°.