J. Čihák (Pondělí 20. ledna 2014)

Včera jsem si udělal čas a vydal se na cestu přes Červený vrch až na šáreckou akropoli. Kolem byla spousta rozeklaných skal a pod nimi suťová pole, kde jsem viděl pěkné jehlany a menhiry, které zřejmě nikdo nikdy nepoužil. Bohužel jakékoli stopy po trilitu jsem nezahlédl. Na konci cesty jsem vyfotografoval přírodní bránu a představoval si, jak na ní leží kamenný překlad.

Nedalo mi to a znovu jsem prohlížel sporný kámen ze všech stran, ale nic nového jsem nezjistil. Potom jsem začal pátrat v přivráceném svahu akropole. Zanedlouho se dostavil úspěch. Uviděl jsem výchoz pokrytý tmavým povlakem. Jeho vyčnívající části mě upoutaly bělavým zbarvením. Zjevně se nejedná o křemen, který se v buližníku někdy vyskytuje ve větším množství. Celý výchoz je stejnorodý a vykazuje velkou podobnost s kamenem. Takže můj závěr zní, že kámen nebyl odnikud dovezen ani vytažen na hradiště z údolí, ale stáhli ho na plošinu ze svahu akropole. Fotografie výchozu 1, 2, 3, 4, 5.

Můj předchozí závěr je pouze nejpravděpodobnější. Dalším možným místem je "slunovratová" skála. (Místní říkají, že se nijak nejmenuje.) Na svahu jsou malé bílé výchozy, foto 1, 2, 3. Pod skálou leží bílé kameny, foto 1, 2, 3, 4.

Geologické poměry na hradišti jsou složitější, i když to tak na první pohled nevypadá. Na svahu akropole jsem našel bělavý výchoz a blízko nad ním vystupuje ze svahu tmavomodrý buližník. Na akropoli jsou k vidění světlé kameny a výchozy, ale nejsou čistě bílé, foto 1, 2, 3, 4. S těmito poznatky už se nedivím, že vznikla domněnka o odbarveném buližníku. Moje přesvědčení o bílém křemenci je nyní dosti oslabené, více v tom nemůžu udělat a proto jsem zvědavý na odborné posouzení, o kterém se zmiňoval J.Cinert.