Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Neděle 12. ledna 2014)
Franta: Letní polovina roku skutečně začíná jarní rovnodenností a končí podzimní, kdy začíná zimní polovina roku. Ono trochu mýlí, že astronomické léto začíná až o letním slunovratu, jenže solární rok jinak na dvě poloviny dělit nejde. Potvrzují to protikladné mytologické postavy (bohové/bohyně) vázané na proměny postavení Slunce a Měsíce.
Keltské svátky jsme tu probírali s tím, že není jasné proč jsou od rovnodenností posunuty právě o zhruba 40 dnů a kdy k tomu vlastně mohlo dojít. V tomto smyslu na severu asi k nějakým praktickým posunům došlo. Už Chorvati mají "mluvící" názvy měsíců posunuté dopředu, např. srpen je už červenec a listopad je říjen. Někdy posun svátků mohl záviset na fázi Měsíce, tedy že svátek se konal za novoluní/úplňku po solárně daném dni, podobně jako u Velikonoc. Při tvorbě křesťanského kalendáře se to mohlo odrazit do pevně zakotveného svátku. Také sv. Jiří a sv. Vojtěch mají svátek až za měsíc po jarní rovnodennosti. Podzimní sv. Martin se do kalendáře vešel až 11. listopadu, když byl zároveň spojen s legendární "historickou" postavou biskupa.
Vidím to tedy tak, že ony posuny některých svátků jsou kombinací více faktorů a byly praktické kvůli zpožděnému oteplování na severu. Jestliže ale řešíme obecně použitelné multikulturní a multietnické vztahy astronomických principů a mytologie z dob dávno před křesťanským kalendářem, tak zbývají k použití jen "astronomické prahy", jako třeba původně rovnodennostní Velikonoce, byť za nich u nás bývá často ještě zima.
Libušín: Na jakém principu by pak byl pojmenován Tetín, když oba názvy mají vztah daný trojicí sester podle Kosmy? Fakt je, že Nanebevzetí asi má vztah k odchodu Letní bohyně, ale v křesťanském kalendáři bylo stanoveno na 15. srpna. Je to zároveň zhruba v polovině sestupu novolunního srpku. To by pak Tetín měl mít vztah k době kolem poloviny února, kdy je sestup úplňku v polovině.
K tomu něco z té sedmičky. Innana se rozhodla navštívit svojí sestru v podsvětí. Prošla sedmi branami, až nahá a bezbranná byla nabodena na kůl. To je prostup sedmi začatými lunacemi v letním období a během sedmé není sežrána vlkem jako Karkulka, ale nabodena na kůl (zavěšena na hák), který se nachází uprostřed na rovnodennostní ose mezi slunovraty.
Keltské svátky jsme tu probírali s tím, že není jasné proč jsou od rovnodenností posunuty právě o zhruba 40 dnů a kdy k tomu vlastně mohlo dojít. V tomto smyslu na severu asi k nějakým praktickým posunům došlo. Už Chorvati mají "mluvící" názvy měsíců posunuté dopředu, např. srpen je už červenec a listopad je říjen. Někdy posun svátků mohl záviset na fázi Měsíce, tedy že svátek se konal za novoluní/úplňku po solárně daném dni, podobně jako u Velikonoc. Při tvorbě křesťanského kalendáře se to mohlo odrazit do pevně zakotveného svátku. Také sv. Jiří a sv. Vojtěch mají svátek až za měsíc po jarní rovnodennosti. Podzimní sv. Martin se do kalendáře vešel až 11. listopadu, když byl zároveň spojen s legendární "historickou" postavou biskupa.
Vidím to tedy tak, že ony posuny některých svátků jsou kombinací více faktorů a byly praktické kvůli zpožděnému oteplování na severu. Jestliže ale řešíme obecně použitelné multikulturní a multietnické vztahy astronomických principů a mytologie z dob dávno před křesťanským kalendářem, tak zbývají k použití jen "astronomické prahy", jako třeba původně rovnodennostní Velikonoce, byť za nich u nás bývá často ještě zima.
Libušín: Na jakém principu by pak byl pojmenován Tetín, když oba názvy mají vztah daný trojicí sester podle Kosmy? Fakt je, že Nanebevzetí asi má vztah k odchodu Letní bohyně, ale v křesťanském kalendáři bylo stanoveno na 15. srpna. Je to zároveň zhruba v polovině sestupu novolunního srpku. To by pak Tetín měl mít vztah k době kolem poloviny února, kdy je sestup úplňku v polovině.
K tomu něco z té sedmičky. Innana se rozhodla navštívit svojí sestru v podsvětí. Prošla sedmi branami, až nahá a bezbranná byla nabodena na kůl. To je prostup sedmi začatými lunacemi v letním období a během sedmé není sežrána vlkem jako Karkulka, ale nabodena na kůl (zavěšena na hák), který se nachází uprostřed na rovnodennostní ose mezi slunovraty.
