Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Čtvrtek 9. ledna 2014)
Osobně nemám dobré zkušenosti s teoriemi, jejichž součástí je i předpoklad, že se někdo v minulosti mýlil, aby platila moje teorie. Něco takového může být vyřčeno až po pečlivém zvážení a doložení na samý závěr. Totéž platí i u vstupního předpokladu, že kámen není na svém místě, aby to vyhovovalo našim počátečním úvahám. Pokud by kámen vadil nějakému sedlákovi na poli, tak by ho s pomocí zvířete vypřeženého z pluhu odvalil, ale těžko vzápětí zase postavil, když nevěděl, že postavený kámen má nějaký smyl.
Třeba se ukáže, že s menhirem je to jen blamáž, ale jak jsem již zmínil, umístění mi připadá ideální. Je nedaleko původního neolitického hradiště (dnes akropole) a na ploše, kde si dovedu představit vykonávání rituálů. To je přesně opak toho, že na pahorku Žiži by měla být svatyně a pak knížecí stolec, jak neustále takové zcela nepodložené hypotéze oponuji. Jedna možnost zdůvodnění kamene tedy zatím je, že v poledne je Slunce v zákrytu s východní stranou hradiště a západ za zimního slunovratu se západní stranou. Druhou možností je, že je to jen náhoda a hlavní byly slunovraty a rovnodennosti na obzoru, k čemuž svádí velká vzdálenost obzoru za letního slunovratu, stejná jako u horoměřického menhiru.
Zkusil jsem se dozvědět něco více o tomto "menhiru" a oslovil J. Zavřela. Jak je příznačné pro přírodovědce, hned a ochotně odpověděl. Bohužel o tom nic neví a doporučil kolegu. Tak ještě uvidíme. Pro jistotu jsem mu poslal i fotku J. Čiháka a tak podle ní učinil alespoň jednoduché posouzení: "Dle foto jde asi o světlejší formu místního proterozoického buližníku (povrchově navětralou a odbarvenou) pocházející ze svahové sutě (má částečně zaoblené hrany)." Podle svých dosavadních zkušeností s buližníkem této oblasti bych doplnil, že ono zmíněné navětrání a odbarvení by mělo být daleko starší než jen několik tisíc let, kdy mohl menhir stát. Proto zřejmě i posudek, že se jedná o kámen ze svahové suti. Takže kámen může jedině pocházet ze severního svahu akropole a jeho dopravení na dnešní místo by mělo být záměrné.
Třeba se ukáže, že s menhirem je to jen blamáž, ale jak jsem již zmínil, umístění mi připadá ideální. Je nedaleko původního neolitického hradiště (dnes akropole) a na ploše, kde si dovedu představit vykonávání rituálů. To je přesně opak toho, že na pahorku Žiži by měla být svatyně a pak knížecí stolec, jak neustále takové zcela nepodložené hypotéze oponuji. Jedna možnost zdůvodnění kamene tedy zatím je, že v poledne je Slunce v zákrytu s východní stranou hradiště a západ za zimního slunovratu se západní stranou. Druhou možností je, že je to jen náhoda a hlavní byly slunovraty a rovnodennosti na obzoru, k čemuž svádí velká vzdálenost obzoru za letního slunovratu, stejná jako u horoměřického menhiru.
Zkusil jsem se dozvědět něco více o tomto "menhiru" a oslovil J. Zavřela. Jak je příznačné pro přírodovědce, hned a ochotně odpověděl. Bohužel o tom nic neví a doporučil kolegu. Tak ještě uvidíme. Pro jistotu jsem mu poslal i fotku J. Čiháka a tak podle ní učinil alespoň jednoduché posouzení: "Dle foto jde asi o světlejší formu místního proterozoického buližníku (povrchově navětralou a odbarvenou) pocházející ze svahové sutě (má částečně zaoblené hrany)." Podle svých dosavadních zkušeností s buližníkem této oblasti bych doplnil, že ono zmíněné navětrání a odbarvení by mělo být daleko starší než jen několik tisíc let, kdy mohl menhir stát. Proto zřejmě i posudek, že se jedná o kámen ze svahové suti. Takže kámen může jedině pocházet ze severního svahu akropole a jeho dopravení na dnešní místo by mělo být záměrné.
