Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Středa 8. ledna 2014)
J. Čihák: Je to kus dobře odvedené práce. Skalisko tedy není vidět, toho jsem se už obával. Podle vašeho snímku mne napadla ještě jiná věc. Jestli naše uvažování není jen podle očekávaného výsledku, tedy jejich konečného díla. Ti lidé vlastně museli nejprve slunovratový bod najít a k tomu by mohla být ideální "lavice", kterou tvoří hrana hradištní plošiny na snímku nazvaném "terén stoupá". Nakonec i tam pak jako označení linie mohlo být něco, co se nedochovalo, nebo je třeba skulené se svahu. Je to hypotéza, takže ověření může přijít až za letního slunovratu.
Odhadem by mělo Slunce o zimním slunovratu zapadat o několik kotoučů dříve, tedy před těmi smrky na snímcích a tam se nachází hrana plošiny, kde tedy byl i snad val, ale hlavně hranice akropole. Nedalo by se to nějak dopočtením zpřesnit?
Ještě jsem si všiml, že každý den v poledne by mělo být Slunce na linii "menhir" a východní svah akropole, přesněji opět na hranici využívané plochy akropole. Jak nadhodil ZH, Slunce by se překulovalo nad akropolí, ale jen během odpoledne. Podle variantní staroegyptské představy přestupoval Re v poledne do jiné loďky, se kterou pak klesal k západu. Takže poledne bylo důležité právě proto, že polední bod byl neměnný, zatímco začátek a konec dne proměnný.
Franta: Díky i tak. A nedokázal by někdo toto prověřit na nějakém simulačním programu? Mimo vlastní neschopnosti si pamatuji, že můj Mac na to není dostatečný. Na Mýty a skutečnost jsou nějaká základní data. Tato záležitost je nyní pro mne dost důležitá a oplátkou bych nabídl něco zásadního k již diskutované sedmičce a obětování býka. :-) Je toho ale více, musím si to ještě utřídit v hlavě a bude o tom nutné napsat samostatný článek(y). Tak zatím vzorek, ale dost zásadní. Mýlil jsem velmi se v tom, že Arés a spol. je bohem jarní rovnodennosti podle podoby s Jaro a dalších náznaků. Byl naopak bohem podzimní rovnodennosti, čili naším Týrem z Lučanské války a tím i Stierem (něm. býkem). Proto také v mýtu zemřel, čili byl vlastně obětován za ostatní.
Odhadem by mělo Slunce o zimním slunovratu zapadat o několik kotoučů dříve, tedy před těmi smrky na snímcích a tam se nachází hrana plošiny, kde tedy byl i snad val, ale hlavně hranice akropole. Nedalo by se to nějak dopočtením zpřesnit?
Ještě jsem si všiml, že každý den v poledne by mělo být Slunce na linii "menhir" a východní svah akropole, přesněji opět na hranici využívané plochy akropole. Jak nadhodil ZH, Slunce by se překulovalo nad akropolí, ale jen během odpoledne. Podle variantní staroegyptské představy přestupoval Re v poledne do jiné loďky, se kterou pak klesal k západu. Takže poledne bylo důležité právě proto, že polední bod byl neměnný, zatímco začátek a konec dne proměnný.
Franta: Díky i tak. A nedokázal by někdo toto prověřit na nějakém simulačním programu? Mimo vlastní neschopnosti si pamatuji, že můj Mac na to není dostatečný. Na Mýty a skutečnost jsou nějaká základní data. Tato záležitost je nyní pro mne dost důležitá a oplátkou bych nabídl něco zásadního k již diskutované sedmičce a obětování býka. :-) Je toho ale více, musím si to ještě utřídit v hlavě a bude o tom nutné napsat samostatný článek(y). Tak zatím vzorek, ale dost zásadní. Mýlil jsem velmi se v tom, že Arés a spol. je bohem jarní rovnodennosti podle podoby s Jaro a dalších náznaků. Byl naopak bohem podzimní rovnodennosti, čili naším Týrem z Lučanské války a tím i Stierem (něm. býkem). Proto také v mýtu zemřel, čili byl vlastně obětován za ostatní.
