Jan Cinert (Pondělí 25. listopadu 2013)

Zkusil jsem se podívat na azimuty podle plánu dlažeb K. Hilberta. Jako základ jsem vzal jižní a severní stěnu gotické kaple a přisoudil jí azimut 69,6° podle osy katedrály (modře). Románské zdivo I. i II. fáze (zeleně a červeně) se trochu liší od os krypt. To mne moc netrápí, protože se zde jedná o krátké úseky zdiv a navíc v prostoru, ve kterém se II. fáze vyrovnávala s pozůstatky fáze I. Nezakrývám, že je pro mne podstatné, aby azimut Bořivojovy rotundy a tím i datování nadále vycházely. To se skutečně po vynesení apsid rotund skutečně stalo. Čárkovaně jsou vkresleny směry a vnitřní prstenec z Hilbertovy černobílé interpretace (čárkovaně). Tam je ovšem levý dolní roh obrázku posunut do prava a toto zkreslení se projevuje i na oněch liniích.

Náhodou jsem narazil na soubor s azimuty řeckých chrámů na Sicílii. Orientace jsou stejné jako u předrománských kostelů, včetně dvou výjímek. Oponuje se tam mírou pravděpodobnosti proti teorii, že orientace chrámů byla určena podle bonity půdy. Pěkné ukázky, jak se dá pracně a sofistikovaně mířit vedle.